úterý 3. února 2015

Pečivo - jak si správně vybrat a jak často ho zařadit

Na internetu i mezi veřejností koluje spoustu teorií o tom, proč jíst či nejíst pečivo, kolik kusů denně je adekvátních a zda ho zařazovat spíše ráno nebo večer. Největší chybou však bývá to, že se veškeré pečivo hází do jednoho pytle. Jak tedy poznáte kvalitní rohlík a kolikrát denně si ho můžete s klidem dopřát?



Zásada č. 1: Mnoho napoví samotný název

Celozrnné pečivo obsahuje podle zákona minimálně 80% celozrnné mouky, která vám dodá vlákninu, vitamíny a minerální látky. Musí mít však v názvu slovo celozrnné, takže nespoléhejte na to, jak daný pekařský výrobek vypadá.
Grahamové pečivo není legislativně vymezeno, podle normy by však mělo obsahovat 80% žitné celozrnné a 20% pšeničné mouky.
Vícezrnné pečivo zaručuje pouze 5% jiné složky, než je žitná nebo pšeničná mouka, proto se jeho kvalita může velmi lišit a nemusí ani obsahovat podíl celozrnné mouky.
Pečivo speciální obsahuje 5% další složky, jako je například luštěnina, olejnina, zelenina nebo brambory.
Pšeničné pečivo je vyrobeno z 90% a více pšeničné mouky, která neobsahuje téměř žádnou vlákninu ani minerální látky.
Žitné pečivo má obsah žitné mouky také minimálně 90%, liší se však tím, že i když mouka není celozrnná, obsahuje více vlákniny než pšeničná a pečivo má jinou strukturu.
Pšenično-žitné nebo žitno-pšeničné obsahuje nejméně 50% složky, která je uvedena v názvu jako první a alespoň 10% složky druhé.
Pokud vám záleží na tom, aby váš chléb byl vyroben z kvásku, hledejte název staročeský nebo tradiční chléb.
Zda je pečivo čerstvé nebo ze zmrazeného polotovaru, musí být uvedeno pod názvem. Zmrazování sice neovlivní výživovou hodnotu pečiva, ale výrobky po dopečení rychleji stárnou, čemuž se dá mírně zabránit zvýšeným podílem tuku nebo přídavkem zlepšujících látek. Takže vezměte lupu a hledejte, protože někteří výrobci, jako třeba pekárna Paul, se za tento fakt velmi stydí.



Zásada č. 2: Pozor na obsah soli

Pečivo sice nepatří mezi výrobky s nejvyšším obsahem NaCl, ale pokud ho konzumujeme ve velkém množství, je na pováženou, zda nepřijímáme příliš soli právě touto cestou. Není možné vyrobit pečivo úplně bez soli, protože sůl jednak dodává pečivu tu správnou chuť a jednak by byl výrobek bez ní obtížně zpracovatelný. Je proto vhodné vyhýbat se pečivu, které je solí navíc posypáno a především nekupovat takové výrobky dětem. Pro představu, krajíc chleba obsahuje asi 0,92g, rohlík 0,55g a loupák 1,3g soli. Náš denní příjem by neměl překračovat 5g soli, takže nedoporučuji konzumovat pečivo pravidelně víckrát než 1-2× denně.

Mýtus č. 1: Po pečivu se tloustne

Zde bych nejprve zopakovala, že nelze házet všechno pečivo do jednoho pytle. Pokud mluvíme o celozrnném rohlíku nebo žitném chlebu, není důvod, aby se při jejich uvážené konzumaci (např. jednou denně 120g pečiva k večeři) naše hmotnost ubírala jiným směrem, než kdybychom si místo toho dali rýži nebo těstoviny. Například celozrnná mouka v chlebu je vyrobena z obilky, která obsahuje podobné množství energie, vitamínů i minerálů, jako obilka celozrnné rýže. Běžné pečivo obsahuje pouze 3-5% tuku, takže tím to také nebude, protože ani rýži nejíme suchou a navíc tuk je potřeba i v redukčním jídelníčku. Dále se přidává kvásek nebo droždí, voda a případně zlepšující látky nebo emulgátory. Nic, po čem by se přibíralo na hmotnosti. Cukr, který by samozřejmě mohl být důvodem tohoto tvrzení, je obsažen v bílém rohlíku, loupáku nebo jiném sladkém pečivu, jehož výživové hodnoty však celkově nejsou ideální, proto je vhodné ho nahradit celozrnnými výrobky.

Mýtus č. 2: Pečivo bychom neměli jíst, protože obsahuje lepek

Bezlepková dieta je jediný způsob, jak zabránit zdravotním potížím u celiaků, tedy u lidí, kteří jsou alergičtí na lepek. Ten je obsažen v pšenici, žitu, ovsu a ječmenu. Bezlepková dieta tedy zakazuje konzumaci běžného pečiva, těstovin, vloček a dalších výrobků z těchto druhů obilí. Povoluje například rýži, kukuřici, proso nebo pohanku. Existuje samozřejmě mouka vyrobená z povolených druhů cereálií, ale její cena je vyšší než u pšeničné hladké mouky a běžně se nepoužívá. Celiaci tedy nemohou jíst dorty na oslavách, muffiny v kavárnách, většinu druhů sušenek a dalších sladkostí. Vyřazením lepku zkrátka člověk vyřadí i spoustu výrobků, které se negativně podepisují na naší hmotnosti, což může zapříčinit, že někteří lidé držící bezlepkovou dietu zhubnou. Není však třeba se tolik omezovat, pokud člověk není na lepek alergický a stačí vyřadit sladkosti, ne lepek jako takový. Navíc pokud jste jedli celozrnné pečivo a ovesné vločky, jejich vyřazením přijdete o významný zdroj vlákniny, které třeba kukuřičná mouka obsahuje jen malé množství.


Mýtus č. 3: Pečivo je lepší nahrazovat rýžovými chlebíčky a knackebroty

Mnoho žen snažících se zhubnout si ve zdravé výživě nakoupí tyto chlebíčky a jí je místo pečiva, což je jedna z nejčastějších chyb. Pokud jde o pufované chlebíčky, tedy známé „polystyreny“, jejich glykemický index je velmi vysoký, takže po jejich konzumaci se rychle zvýší hladina krevního cukru, která po chvilce zase spadne a vy dostanete hlad. Podobně se stane, když si dáte třeba sladký dezert. Navíc obsah vlákniny v takovýchto výrobcích je oproti celozrnnému pečivu nízký. Knackebroty jsou sice významným zdrojem vlákniny, ale na 30g obsahují 0,6g soli, takže oproti pečivu si také nepomůžete. Jejich výhoda spočívá hlavně v celkem vysoké sytivosti a dlouhé trvanlivosti. Nejsou však náhradou pečiva, protože obsahují nižší množství sacharidů, které jsou pro tělo potřebné a tak je doporučuji konzumovat například na odpolední svačinu.


4 komentáře:

  1. Ahoj holky. Chtěla bych se zeptat na názor na dočasné zařazení kanckebroatu místo pečiva? Stravují se převážně zitnym chlebem konkrétně ty od zn. Penam celozrnny zitny(lisovane) skoro 10měsíců a už mi přecházejí chutě A tak jsem si koupila v DM od Alnatury ten kanckebroat celozrnno-zitny,který se mi nezdá špatný a jako změna přijatelně? ;) děkuji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, klidně ho zařaď, ale nemusíš se omezovat na lisovaný celozrnný chleba, pokud si koupíš třeba žitný kváskový chléb, je úplně stejně vhodný, protože žitná mouka má lepší složení než pšeničná a už tak má víc vlákniny :) U knackebrotu je horší ten obsah soli a taky že ho člověk většinou nesní dostatek třeba na hlavní jídlo, u svačiny to ještě jde...
      V.

      Vymazat
  2. Ahoj holky,měla bych dotaz z hlediska nutričních hodnot a celkové redukce je vhodnější k večeři např. celozrnné pečivo (bagetka,houska) nebo takový ten lisovaný celozrnný chleba v balení? Jím ráda obojí,ale popravdě nevím co když už tak častěji zařazovat a co méně. Opravdu dbám na složení když vybírám i pečivo kusové kde je vážně psáno celozrnný či žitný,vyjímečně si koupím třeba pšenično-žitný.A co řikáte na takový ten večerní chlebik od zn.Penam(ložení: pekařská směs 53 % [bílkovina (pšeničná, sójová, lupinová), sójový šrot, lněná semena, slunečnicová semena, sójová mouka, pšeničná celozrnná mouka, pšeničné otruby, jablečná vláknina, droždí, sezamová semena, jedlá sůl, pražená ječná sladová mouka], pitná voda, droždí.) - http://www.penam.cz/cs/vecerni-chlebik/vecerni-chlebik-2/
    Včera jsem se koukala na složení a moc OK mi to nepříde,že to má být jako na večer. Děkuji moc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, je docela jedno, co z toho si dáš, nejlepší je ty druhy střídat :) Večerní to bude asi kvůli tomu, že tam je ta bílkovinná směs, ale i večer člověk potřebuje sacharidy, kterých ten chleba moc neobsahuje a kde jinde je má člověk vzít, než v pečivu nebo příloze, takže v tom moc nevidím smysl... Možná třeba na 2. večeři by se to hodilo :)
      Verča

      Vymazat