úterý 7. dubna 2015

Moje zkušenosti s PPP + fotky

Konečně jsem se rozhodla sepsat článek na trochu nepříjemné téma a tím jsou mé zkušenosti s poruchami příjmu potravy, konkrétně anorexií, bulimií a přejídáním. Protože lépe se mi o tom mluví, než píše, tak jsem se na toto téma rozhodla natočit několik videií (do jednoho by se to prostě nevešlo:))



Ve videích bych chtěla jak příbližit tuto nemoc všem, kdo se s ní nikdy nesetkal, tak těm, kteří se s ní snaží bojovat a někdy už mu dochází síly. Já to znám. Jsem ale příkladem, že se z toho jde dostat, i když cestá je to dlouhá a těžká. Určitě přibude i více článků na tohle téma a pokud vás napadnou nějaké konkrétní dotazy, které by vás kolem poruch příjmu potravy zajímaly, tak sem s nimi! :)

O tom, jak to u mě celé začalo, mluvím ve videu. Jednoduše to ale shrnu ještě tady.
Když mi bylo 11, začala jsem chodit na taneční konzervatoř, kde se na váhu a celkově vzhled kladl velký důraz. Mně konkrétně občas vyčítali, že mám špeky na bocích a podobně a já z toho byla tak nešťastná a tolik jsem toužila být tanečnice, že jsem se rozhodla držet dietu. V mém okolí ale nebyl nikdo, kdo by výživě rozuměl a ve škole nám o správném hubnutí také nic neřekli, takže jsem se chytla nesmyslných drastických diet a už to jelo. Závislost na hubnutí a počítání kalorií, deprese, strach z jídla, zdravotní problémy...všechno se na sebe pomalu nabalovalo a já z původních 52 kilo (na 167-8 cm) zhubla až na 35 kilo. 

Fotka ze školního představení, ještě než to všechno začalo.

Fotka z doby, kdy jsem teprve hubla. Myslím, že tady jsem měla asi 44 kg, tzn. dalších 9 šlo ještě dolů. Z té doby fotky ale nemám, nikdo mě radši nechtěl fotit.

Jak už to u anorektiček bohužel často bývá, díky všemu nátlaku, že musím jíst a přibrat a díky naprosto narušenému postoji k jídlu jsem to z anorexie dopracovala k bulimii. Díky bulimii jsem zpět přibrala na původní váhu, ale v pořádku jsem nebyla ani náhodou. Moje okolí nevědělo, že jsem ještě hodně dlouhou dobu bojovala s přejídáním. Celkem to trvalo asi 5 let.

Já a 42 kg. To už bylo v době léčení a já si pamatuji, že jsem si už přišla váhově naprosto normální.

Fotka z asi stejné doby. Když jsem přibrala do těch fialových kalhot, tak jsem si přišla tak tlustá, že to u mě nastartovalo bulimii.

Fotka z doby, kdy jen pár osob vědělo, že mám ještě nějaký problém. I když s váhou jsem byla v pořádku, období přejídání patřilo k tomu nejhoršímu.

Teď jsou to čtyři roky, co se považuji za naprosto, stoprocentně zdravou a dokonce mě to přivedlo i ke studiu nutriční terapie. V podstatě by se dalo říct, že všechno zlé je tedy pro něco dobré, ale věřte mi, kdybych těch 5 let mohla vrátit zpátky, udělala bych to. A proto tento článek a videa. Jako varování, povzbuzení a přiblížení toho, o co vlastně jde. 


16 komentářů:

  1. ty jo ten tlak na škole si dovedu moc dobře představit .. no každopádně jsem moc ráda, že už jsi v pořádku, a já to beru stejně i u sebe - všechno zlé je k něčemu dobré :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono to teď možná tak nevyzní, ale když je holce 13 a slyší takové narážky, tak se tomu nějak čelí těžko, no :) Je to tak, jen si to dobré člověk někdy musí chvíli hledat :))

      Vymazat
  2. úžasné video! jsi strašně moc sympatická, milá a krásná...koukala jsem na to 2x za sebou. Ani usnout jsem nemohla :D Musím říct, že Tě obdivuji, zažila/zažívám si něco podobného a tak nějak asi nikdy neřeknu, že jsem z toho venku :( mám pocit, že to je stále ve mě a navždy ať už schované nebo ne bude. Nemohu se dočkat dalších videí a článků! Musím říct, že mi to pomáhá se nad vším ještě více zamýšlet a pokud je to možné a seberu "odvahu" kontaktovala bych Tě přes e-mail.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jéé, no to děkuju, se červenám, haha :)) Tyhle pocity znám, taky jsem si dlouho říkala, že to ve mně asi bude navždycky (a jasně, svým způsobem vždycky bude), ale jednoho dne jsem si prostě uvědomila, že už je to ve mně jenom jako vzpomínky a zkušenosti. Bylo strašně těžké se k tomu dopracovat, ale možné to je...člověk tomu musí věřit. Mail klidně napiš, A.

      Vymazat
  3. Super video, taky se těším na pokračovaní!! :)
    Viděla jsem i tvé samostatné video s výsledky výzvy.. a chtěla jsem se zeptat na ty cheat day? Já to teda tak nenazývám, ale stane se, že jsou nějaké narozeniny, oslavy atd... a to mi pak v podstatě příjde jako takový "cheat" - sníme toho vždy doma každý za tři, sladké, slané, sladké, slané a celé odpoledne /večer... no prostě hody. Je to špatné? Měla bych se víc kontrolovat a nejíst tolik? Díky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. nee, tak jsem to vůbec nemyslela! :) Podle mě je právě v pořádku si takhle jednou zas čas jednoduše dát, na co je chuť...když je oslava, nebo jednoduše nějaký svátek. Samozřejmě jiná situace by byla, kdyby to bylo 3x týdně celý rok, ale pokud jednou do měsíce, tak co. Měla jsem na mysli vyloženě to, když si někdo určí třeba poslední pátek v měsíci, nebo jeden den v týdnu jako "cheat" a mimo něj (i v případě těch oslav a td) si nic nezdravého nedá. No a pak přijde cheat day a on běží vykoupit čokolády do nejbližšího obchodu. Kdo to takhle dělá, tak většinou proto, aby tím nakopl metabolismus, ale mně to právě přijde celkem k ničemu, zbytečně omezující a pokud jí člověk správně a dostatečně se hýbe, tak si nepotřebuje plánovat dny, kdy bude něco nakopávat :)) Určitě se najde někdo, komu to vážně vyhovuje, to neříkám, ale podle mě je taky spoustu lidí, ve kterých to ještě navíc vyvolá celkem stres a takovou tu tendeci dělit jídla na "povolená a nepovolená"...a to si se zdravým životním stylem celkem odporuje. A.

      Vymazat
    2. Dobrá dobrá.. ikdyž, někdy mám pocit, že oslava je jeden velký cheeeaaat, protože tolik jídla sním téměř za tři dny a dorty sladké si třeba dám jen tam :D :)) A jinak to opravdu nebývá často, kdy se takhle "přežeru" (pardon, že to tak musím říct :)) max. tak 4x do roka :)

      Vymazat
    3. Joo, tak já to chápu, určitě je fajn, pokud se člověk i na oslavách, kde je hromada jídla, dokáže nepřejíst, nebo nejíst jen proto, protože to před ním prostě leží :D Ale jak říkáš, když je 4x do roka akce, kde to člověk přežene, tak nemá smysl si s tím dělat vrásky. Je to lepší než sedět na oslavě, mít chuť na dort, nehty zadírat do ubrusu a prostě si to nepovolit :D To pak přesně vede k tomu, že to člověk jendoho krásnýho dne nevydrží a vyžere na co přijde ... Mně jenom prostě přijde trošku úchylné si ty přežírací dny plánovat :D To je jasné, že to pak člověk přežene...z toho já bych pak třeba ty výčitky měla větší, protože by to bylo vlastně zbytečné.

      Vymazat
    4. Mám opět takový "psycho" dotaz :D.. neznáte náhodou takové ty "rádoby zdravé" sladké rohlíčky - jsou z listového "celozrnného těsta" a plněné ořechy, prodávají je i v Bille .. Mívala jsem je docela ráda, ale příjde mi to i přes to, jak se tváří, docela zlo... co myslíte?
      Mám i jeho složení:
      Složení: rostlinný margarín [rostlinné oleje (palmový, řepkový a slunečnicový v různém poměru), voda, emulgátory: E 322-slunečnicový, E 471, E 472, jedlá sůl, regulátory kyselosti: E 330, E 331, aroma, barvivo: E 160a], pšeničná mouka, voda, pšeničná mouka celozrnná 8 %, zlepšující přípravek (sůl, sušená kvasná kultura, mouka žitná pražená, pražený ječmen, látka zlepšující mouku: E300), lněné semínko, sójová drť , ořechová náplň 31 % (voda, ořechová směs 29 % (ořechy (lískové 17%, kešu 17 %, vlašské 1%) cukr, sójová drť, pšeničná mouka, zahušťovadlo (modifikovaný škrob), sušená syrovátka, skořice, sůl, kakao, karamel, aroma), strouhanka (pšeničná mouka, voda, rostlinný olej (řepkový, slunečnicový), droždí, jodidovaná sůl, zlepšující přípravek (žitná mouka, ječná sladová mouka, cukr, emulgátory: E 472e, E 471, zahušťovadlo: E 412 , látky zlepšující mouku: E 300, E 920, dextróza), vanilkový puding (cukr, zahušťovadla: E 1412, E 1414, syrovátka, emulgační přípravek (glukózový sirup, palmo-jaderný tuk, emulgátory: E 471, E 472a, mléčná bílkovina, stabilizátor: E 340), zahušťovadla: E 401, E 450, E 516, aroma, barvivo: E 160a), cukr )
      Alergeny: obiloviny obsahující lepek, sója a výrobky z nich, skořápkové plody, mléko a výrobky z nich.

      Vymazat
    5. No takhle...já upřímně nesnášim označování nějakých potravin jako "zlo", protože nic není ZLO, když si to člověk jooo jednou za čas dá. Záleží na celkovém složení jídelníčku a na tom, jak časté to dopřání je. A trošku se mi příčí zrovna tohle řešit pod tímhle videem, kterým bych chtěla spíš varovat před přehnaným řešením složení něčeho, co si dá člověk výjimečně. Výrobek neznám, tak nemůžu moc posoudit, jak je třeba sladký a tak ..každopádně pokud si tenhle výrobek dává přívlastek jako "zdravý" a podobně, tak to samozřejmě moc ne, brát to jednoduše jako sladkost jednou za čas, určitě ne jako zdravou svačinu :) 8 procent celozrnné mouky skutečně nikoho nevytrhne :D A.

      Vymazat
  4. Perfektní video...nikdy mi anorexie, ani bulímie, obecně žádná PPP nebyla diagnostikována, ale v mnoha věcech se úplně poznávám. Už se těším na další díl :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju:) Já teď bohužel moc nestíhám, ale další video určitě bude! Snad už co nejdřív :D:) A.

      Vymazat
  5. Andy a jaký si myslíš že je rozdíl když někdo drží dietu a kdy už je to ta vyložená nemoc anorexie či bulimie? Setkávám se s tím hodně,že vidím holky že drží diety,mají váhu extra nízkou,nejedi vubec nic jen aby hubli,ale tvrdí mi,že to neni anorexie nebot když chteji tak se dou klidne zas najíst ale pak zase třeba nic.
    Děkuju za osvětleni

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro mě osobně PPP znamená jakékoli chorobné zabývání se jídlem, v jakémkoli smyslu, ale nějak jednoduše to rozdělit, kdo už PPP má a kdo ne, to jde pravda docela těžko... U bulimie je to jasné, pokud člověk potravu zvrací nebo používá projímadla, tak to prostě normální není. S mentální anorexií už je to složitější, no... anorektička nemusí být vychrtlá, stačí když odmítá potravu a sama se zkresleně vnímá, zkresleně vnímá jídlo, je posedlá kaloriemi a celkově se její život kolem jídla točí. Roli asi hraje i čas, protože pokud holka týden drží drastickou dietu a po týdnu jí to přestane bavit a začne jíst bez výčitek úplně normálně, tak se asi nedá říct, že měla týden anorexii:) Kolikrát o nemoci ví jen ta osoba samotná, někdy zase jenom okolí (například já se byla pomalu s 35 kily schopná hádat, že anorexii nemám), takže je asi potřeba to hodnotit případ od případu, nějaké vzorce na to nejsou, no :) U doktorů většinou rozhoduje BMI, jídelníček, pohled dotyčné na svou váhu.

      Vymazat
    2. Jinak- ani při anorexii se samozřejmě nedá úplně nejíst, takže já doma ze začátku všechny mátla tím, že jsem poměrně často něco snědla, třeba jsem si vzala lžící jogurtu, nebo kousnula do jablka... to že jsem za sebou pak zavřela dveře a tu věc vyhodila, je věc další :D A když jsem byla nucená jít třeba s rodinou na oběd, tak jsem to jídlo klidně celé snědla, akorát jsem ten den a většinu dalšího nejedla nic jiného. Takže to je takové ošemetné, nedá se úplně říct, že "oběd ale snědla, takže anorexii nemá", no... Asi jsem ti to moc neosvětlila, co? :D

      Vymazat
  6. Dobrý den,

    také se potýkám s problémy s jídlem (anorexie). Největší problémy mám s nadměrným pohybem. Vím, že to není správné a chtěla bych nejprve přibrat na nějakou váhu a posléze začít lehce cvičit. Nemáte nějakou radu jak vydržet ten vnitřní tlak který po vás chce to co vy nechcete a nepodat se tomu a vydržet a nesportovat.

    Děkuji

    OdpovědětVymazat