sobota 20. srpna 2016

Snědeno ve Vídni

Jak jsem slibovala, další díl Snědena je z Vídně. Protože ceny jsou tu celkově vyšší, omezila jsem vysedávání po kavárnách a začala jsem víc vařit. Ale když mě navštívila ségra, zašly jsme samozřejmě i do několika podniků.

1. Schnitzel a smažák


Vídeňský řízek je tak nějak nutností. Podává se tu překvapivě třeba s brusinkama, i když zrovna na fotce je kečup. Smažený sýr jsem si neobjednala tak 10 let, ale tady mě zaujal, protože to byl ementál. A byl strašně moc dobrej. A teda radši s tatarkou než s brusinkama, to na mě bylo moc sladké. Název restaurace si bohužel nepamatuju, ale tohle jídlo dostanete na každém rohu.

2. Špekové knedlíky a restaurace Liebhart


Naprosto skvělá restaurace kousek od místa, kde bydlím. Fotku špekových knedlíků jste mohli vidět na instagramu, tak sem dám tu z druhého pohledu, kde je i mé rizoto. Nejvíce mě na něm zaujalo listí, které vidíte na fotce. Netuším, co to bylo, protože to vypadalo jako rukola, ale bylo to tuším smažené a chutnalo to po pražené kukuřici. Možná to bylo použitým olejem a rukola ztratila chuť, ale kdybyste měl někdo tip, jak tuhle delikatesu připravit, dejte vědět. No a špekové knedlíky na čerstvém zelí byla naprostá lahůdka. Celkově je to moc pěkná restaurace a na pánských záchodech najdete fotbálek, což nás dost pobavilo.

3. Veganská zmrzlina


Veganista je řetězec, který prodává veganské zmrzliny rozličných chutí a vůní. A protože ve Vídni překvapivě poznáte, že jste o něco víc na jihu než v Praze, malé osvěžení bodne. Já měla sójovou s matchou, která chutnala celkem podobně té, co jsem měla v Japonsku a ségra si dala jahodovou s agáve, jedna z nejlepších jahodových zmrzlin, co jsem kdy ochutnala.

4. Thajská restaurace Vlaire Uisine


V této restauraci jsem měla zkušební směnu, když jsem si hledala práci, jinak bych si tu jídlo asi nemohla dovolit, protože prostředí je už od pohledu luxusnější a ceny kolem 15 euro za jídlo. Každopádně je to moc příjemné místo s profesionálním servisem (možná proto mě nevzali :D), a i když nudle vypadají průměrně, byly to asi nejlepší thajské nudle, které jsem kdy jedla. Všechna jídla jsou vegetariánská nebo veganská.

5. Vypito za 50 centů #nežízni


Jo, tenhle klub je zrádné místo. Vzal mě sem kamarád Rakušák, protože tu mají každé pondělí a středu koktejly za 50 centů, za tu hodinu jsme stihli každý vypít čtyři, což je prý podprůměrný výkon. Jinak je to podle mě ale dost stupidní klub se stupidní hudbou a lákat lidi na to, že je něco "erasmus friendly" se mi děsně příčí, i když tu sama jsem na erasmu. Ale vždycky si představim partičku upištěných zmalovaných holek v černých minisukních a snědých jižanů, kteří s nimi v příští hodině budou sdílet kus života. No nic, drinky byly dobrý.

6. Zeleninová rostlinná pomazánka


Tohle mě naučila jíst Andy - popularizátorka rostlinných pomazánek. Čekala jsem, že tu budou mít skoro neomezený výběr ve všech supermarketech, ale situace je podobná jako v Česku, víc jich najdete jen v bio obchodech. Tahle značka mi ale přijde nejrozšířenější a pomazánka je naprosto skvělá. Určitě o ní uslyšíte ještě v příštím článku o nákupu v biomarketu. Seženete ji ale všude. A omlouvám se za špinavý prst, vypadá to, jako že si neumím nalakovat nehty, ale nasazovala jsem řetěz od kola.

7. Jogurt Landliebe


Mám pocit, že tenhle jogurt musí znát každý, protože u nás v lednici se objevoval pokaždé, když jel někdo do Německa. A je to opravdu nejlepší ochucený jogurt, který znám. Míchám si ho do snídaně s klasickým bílým, protože jinak je na mě dost sladký, ale to už je na každém.

8. Müsli za euro dvacet


Představuji vám první sypané müsli, které jsem si v životě koupila. Je to jednak kvůli tomu, že půl kila vloček tu stojí 55 centů a kilo müsli 1,20 euro, takže mi opravdu připadá výhodnější koupit si to už namíchané. Další věc je, že nemám ráda rozinky a jsem alergická na lískové ořechy, ale nějak jsem na oboje zapomněla a müsli si i tak koupila a ani jedno mi nevadí, takže zázrak. Koupíte ho v Hoferu.

9. Chleba


A poslední, co tu zmíním je chleba. Musím říct, že v Rakousku moje středoevropské chlebové srdce opravdu plesá, protože takhle strašně dobrej chleba jsem nikdy nejedla a ani jsem si ho neuměla představit. V supermarketu v podstatě nekoupíte bílý chleba a na výběr máte ze spousty druhů žitných, celozrnných či jiných tmavých kváskových chlebů, které mají všechny perfektní křupavou kůrku, krásně mazlavou střídu a vydrží čerstvé aspoň 4 dny, a to i v tom papírovém pytlíku, ve kterém je koupíte. Prostě magic, kdo nevyzkouší, neuvěří.

1 komentář:

  1. Ten chlebík :D přesně takovéto mám ráda - ty praskliny :3

    OdpovědětVymazat