pondělí 19. září 2016

Snědeno v San Franciscu

Kdo sleduje instagram, Ask nebo jakoukoli aplikaci, na které jsem byla v poslední době aktivnější než na blogu (což jsou asi všechny - já vím, pardón), asi ví, že jsem nedávno strávila měsíc v USA, ve svém milovaném San Franciscu. V SF už jsem jednou byla a článek o tom, jak jsem si tam tehdy jedla, najdete TADY.


Je asi jasné, že Amerika je pořád stejná Amerika, takže se tam jídlo za 5 let totálně nezmění, o americkém stravování navíc psala článek i Verča (a zmínila se o něm i ve videu), takže vás asi nemusím nudit dalším podobným článkem na stejné téma, protože všichni už jistě víte, že američani mají rádi burgery a donuty, žejo. Rozhodla jsem se ale sepsat článek aka "Co jsem za poslední měsíc snědla", protože si i sama ráda zavzpomínám u fotek toho nejlepšího, na čem jsem si za svůj pobyt pochutnala.

Stejně jako minule jsem bydlela ve filipínské rodině, z čehož jsem byla nadšená, protože filipínská kuchyně je skvělá a už se mi po ní za těch 5 let pořádně stýskalo. Snídaně se tedy nesly v tradičním americkém duchu (každé ráno tousty s arašídovým máslem a džemem, muffiny, párečky, omelety, lívance s javorovým sirupem, cereálie, sníďanové burrito...) ale večeře už byly o poznání větší exotika - rýže/nudle/krevety/ryby/všelijak poasijsku upravené maso/asijské plněné knedlíčky/smažené i nesmažené rolky/lilek/papája/plantain...a zase dokola. Nebe? Jo. Ze začátku pobytu jsem večeřela převážně doma a za první týden jsem na rýžovokrevetové dietě dokonce snad i zhubla...No ale pak jsem si našla kamarády, začala chodit na párty a před párty na burgery, protože přece nebudu pít na lačno, takže začala ta pravá Amerika :D Ve stejnou dobu se mi rozbil telefon a mojí hostmámě přestaly chodit zprávy, ve kterých jsem vzkazovala, že nepřijdu na večeři, takže mě po burgeru, cheesecaku a párty čekal ve dvě ráno ještě prostřený stůl s něčim strašně dobrym. Věděla jsem, že by byla ráno hostmáma smutná, že mi navařila a já to nesnědla a to jídlo by vyhodila, protože už přece není čerstvé, takže jsem ho prostě snědla taky. Týden s několika večeřema byl krásný :D
Ve videu jsem se jistě zmínila o ošklivě vysokách sanfrancisských cenách, takže jsem se na jídle samozřejmě snažila trochu šetřit a nekupovat si vyložené nesmysly za nesmyslné ceny (což vás láká asi tak na každém rohu), ale i tak jsem si skvěle pochutnávala a tady je výběr toho nejlepšího:
Už v minulém článku jsem vychvalovala do nebes podnik jménem Samovar tea Lounge, na který jsem se teď těšila asi nejvíc. Minule to byl podnik o trochu dražší, tentokrát už naprosto nesmyslně drahý, ale i tak je to prostě číslo jedna na celym světě. Na fotce je "egg jar", hnědá rýže s vejcem sous-vide, uzeným lososem, sezamovým olejem, kyselým zelím (no fakt), nori řasou a microgreens. Stejská se mi.
Nepřeháním, když řeknu, že tohle je asi to nejlepší, co jsem kdy v životě jedla - Sushiritto. Sushi mám ráda a burrito taky, takže jsem si říkala, že obří kus sushi překrojenej napůl bude prostě chutnat jako obří kus sushi překrojenej napůl a jestli je to taky trochu burrito, tak to bude fajn. Ale ta chuť se prostě nedá popsat! Byla tak dokonalá, že to radši nikdy ani nezkoušejte, protože zbytek vašeho života bez sushiritta bude strašně smutnej. Na fotce je Sushiritto s tuňákem a chilli.
Musím se přiznat, na diet Snapplu jsem se stala celkem závislá. Skvělej ledovej čaj, u kterýho není cítit pachuť sladidel. Asi kouzlo. No a k tomu jedna z mála raw tyčinek, co mi chutnala. Ve složení bylo asi 50 věcí, protože v ní bylo naprosto všechno, co kdy někdo označil jako "superfood". I kdyby tam toho mělo být 0,000001, tak to tam prostě bude, protože je to superfood tyčinka a basta! No ale byla fakt dobrá, takže nemám problém:D
Moje pizza byla ta uprostřed - s krevetama, mozzarellou, rukolou a smaženým česnekem. Jedna z nejlepších pizz, co jsem kdy měla a rozhodně ta nejdražší. Stála bez daně a dýška 18 dolarů (450,-) a to samozřejmě nepočítám to, že jsem k tomu jídlu měla taky žízeň :D Kamarádi se slitovali a koupili mi aspoň pivo, když jsem ten chudý student z československa...
Čech se nezapře, no. Na fotce já (překvapivě) a můj tupláček. S kamarádama jsme občas zašli do místní český hospody (třeba na svíci za 20 dolarů a jenom třema plátkama knedlíku, ehm...), ale hlavně na český pivo, aby ostatní už konecně pochopili, že je nejlepší. No a litrovka byla levnější než dva půllitry, takže nebylo co řešit. 
"King Burrito" nebo tak nějak se to jmenovalo. Skvělý burrito, na který šílení američani přidali ještě krevety, protože proč ne. #amerika
Jeden z obědů, které jsem si koupila v supermarketu. Hnědá rýže, která není vidět a gyoza knedlíčky a jeden kousek brokolice, protože když to stojí 11 dolarů, tak ať to za něco stojí, žejo :D No bylo to super každopádně, jen ta krvácející peněženka pořád...
Většina mých kamarádů byla z evropy, což je super, ale všichni víme, jak vypadaj špagety, žejo. Proto když jsem si konečně našla kamaráda z Asie, konkrétně z Koreje, tak se toho muselo pořádně využít ! :D Vzal mě na Bibimbap do korejský restaurace a i když byl trochu nespokojenej, že doma v Soulu mají lepší, tak já si šíleně pochutnala a Bibimbap se okamžitě stal jedním z mých nejoblíbenějších jídel. V těsném závěsu za Ramen.
No a když jsme u těch asijských polévek, tak tohle byl asi jeden z mých nejčastějších obědů. "Shrimp won ton noodles" aka polévka s nudlemi, pak choi a knedlíčky plněnými krevetami. Školu jsme měli kousek od čínské čtvrti, takže naše vyhladovělé kroky po konci vyučování mířili nejčastěji právě tam. No a taky to tam bylo levnější, no :D
Další menu z čínské restaurace. Objednali jsme si menu pro pět lidí, kterému jsme nerozuměli (to většinou bývá fajn taktika) a následně nám na stole přistála porce závitků pro každého, obří mísa polévky, pro každého miska rýže a asi 7 plných hlubokých talířů s masem, krevetama a rybou. Bylo to skvělý a díkybohu na kopci, takže jsem se na metro mohla odkutálet...
No a na závěr něco, co mi naopak vůbec nechutnalo. Kamarádi mě přemluvili do In n Out, protože to je prostě fastfood, kterej má hrozně nesmyslnej hype a všichni maj pocit, že tam nutně musí na burgera. Ne, nemusí. Říkám vám a věřte mi, tohle je rozhodně jedno z míst, které v Americe můžete s klidným srdcem vynechat. Horší mekáč.


2 komentáře:

  1. Super přehlídka amerického obžerství, ale u tebe to ještě vypadá chutně! :) Díky za varování, In'n'Out vynechám! :) Měj se pěkně, Š.
    BLOG Corculum♥
    Instagram @stepanka_t

    OdpovědětVymazat
  2. nerada rýpu, zvlášť u vašeho blogu, který je super, ale už jsem si všimla u Verčina videa z Japonska - rámen se normálně skloňuje a je mužského rodu ;)

    sushiritto vypadá absolutně božsky <3 nevím teda, co by na to říkali Japonci :D Určitě ho někdy zkusím udělat doma

    OdpovědětVymazat