neděle 27. listopadu 2016

Syndrom dráždivého tračníku: jak na střevní nevolnosti?

Syndrom dráždivého tračníku je souhrnné označení pro chronickou zácpu, kterou může střídat slabší průjem, pocit plnosti, zvýšený odchod plynů a divertikulitidu. To je onemocnění tlustého střeva, při kterém se v důsledku chronické zácpy tvoří výchlipky, které mohou dále působit a podněcovat střevní nevolnost. Syndrom dráždivého tračníku tvoří 20-50 % diagnóz, kvůli kterým se objevují pacienti na gastroenterologických klinikách a působí psychické, fyzické, sociální i ekonomické nepříjemnosti. Nicméně, tato diagnóza je zcela jedinečná v tom, že zahrnuje víceméně nespecifické příznaky bez patologických nálezů.



Pokud tedy kompletní fyzikální vyšetření, krevní testy a biochemická analýza, testy na přítomnost parazitů ve stolici a kolonoskopie ukazují negativní výsledky, zároveň se však vyskytuje břišní nevolnost v závislosti na konzumaci potravy v době delší než 3 měsíce, lze hovořit o syndromu dráždivého tračníku.



Mezi faktory, které způsobují syndrom dráždivého tračníku, patří genetika, životní prostředí, expozice stresu, psychická pohoda a vyrovnanost, sociální status, míra pohybu, citlivost k vnějším faktorům, odchod plynů, přítomnost onemocnění, bakteriální osazení tlustého střeva a strava. Jak je vidět, strava má pouze částečný vliv na vznik těchto obtíží, má však nejvýznamnější vliv v jejich terapii.



Až 2/3 pacientů uvádí, že jim potíže způsobují konkrétní potraviny, nejčastěji zmiňují jídla bohatá na sacharidy, tučná jídla, kávu, alkohol a pikantní koření. Při studii, které se zúčastnilo 128 pacientů se syndromem dráždivého tračníku byla potvrzena potravinové alergie u 80 pacientů, pouze v 11 případech však šlo o alergii na potravinu, kterou lidé uváděli jako problematickou. Co se týče potravinové intolerance, laktózovou intoleranci diagnostikovali lékaři u cca 25 % obyvatel USA a až 68 % obyvatel Středomoří, kteří trpí syndromem dráždivého tračníku. Naopak finská studie poukázala na pouze malou spojitost mezi syndromem dráždivého tračníku a intolerancí laktózy. Laktózová intolerance způsobuje především průjem a nadýmání, proto nebývá příčinou potíží u pacientů, kteří trpí chronickou zácpou. Nelze ani doporučit preventivní omezení laktózy v jídelníčku, ale především návštěvu lékaře a vyšetření tolerance mléčného cukru.

Nelze ani opomenout spojitost mezi konzumací lepku a syndromem dráždivého tračníku, a to zejména proto, že je v dnešní době velmi populární tyto dvě věci spojovat. Celiakií, tedy intolerancí lepku trpí zhruba 0,2-0,3 % populace, u pacientů se syndromem dráždivého tračníku se toto procentu zvyšuje až na 10-20 %. Tento fakt by měl opět vést výhradně k návštěvě lékaře a dotazem na vyšetření tolerance lepku, protože preventivní vynechání lepku ze stravy může pacientovi i uškodit a pokud by skutečně trpěl celiakií, pro nepřítomnost protilátek, které se objevují po konzumaci lepku, znemožní lékaři diagnostiku.

A teď pár slov k tomu, jak lze stravou zmírnit střevní nevolnost, pokud skutečně není diagnostikovaná potravinová alergie, intolerance nebo některé z vážnějších střevních onemocnění. Obecně nejsou doporučeny diety, které eliminují určitou potravinu nebo skupinu potravin. Ukázalo se dokonce, že pokud některé potravina jednou způsobí střevní nevolnost, ve většině ostatních případů je pacientem dobře tolerována. Zbytečné restrikce mohou navíc vést k deficitu určitých vitaminů, minerálních látek nebo i hlavních živin. Samozřejmě, že proběhly i studie zkoumající vliv vynechání určitých potravin na stav pacientů se syndromem dráždivého tračníku, zlepšení se ukázalo u 12-71 % pacientů, vysoká byla však i odpověď na placebo, tedy když si pacient myslel, že vynechává určitou potravinu, v reálu ji však i nadále konzumoval a šlo tedy pravděpodobně o vliv psychiky.

Strava s vysokým obsahem vlákniny je sice vhodná, ale v určitých mezích, důležitý je výběr vhodného typu vlákniny. Ukázalo se, že zařazení hydrofilních koloidů, tedy psyllia a methylcelulózy jako doplňků stravy, a to v malých dávkách a společně s konzumací tekutin, zmírňuje nadýmání a působí preventivně jak na zácpu, tak na průjem. Z potravin je možné zařadit agar, zdravotní otruby, lněné semínko (čerstvě nadrcené nebo předem zalité vodou), chia semínko (předem zalité vodou) nebo celozrnné výrobky. Důležité je při konzumaci potravin bohatých na nerozpustnou vlákninu dodržovat pitný režim, a to zejména při nebo krátce po konzumaci těchto potravin. Však stačí vyzkoušet zalít psyllium nebo chia semínka troškou vody a větším množstvím vody a uvidíte rozdíl. To samé se děje ve střevě.

Nelze podceňovat ani bakteriální osazení tlustého střeva, tedy přítomnost probiotik. Jejich výborným zdrojem jsou fermentované mléčné výrobky, tedy jogurt, kefír, acidofilní mléko nebo podmáslí, a to i v případě snížené tolerance laktózy, protože bakterie mléčného kvačení využívají laktózu při fermentaci a její obsah je ve finálním výrobku nepatrný. Zdrojem probiotik z potravin jsou i další fermentované potraviny, a to například i salámy, avšak ty nelze doporučit jako vhodný zdroj ve zdravé dietě, zmíněny jsou spíše pro zajímavost. Upravit osazení tlustého střeva lze i probiotiky, která koupíte v lékárně, při výběru je vhodné řídit se složením, sílou účinku a druhem kmenů. Obecně lze říci, že vícekmenové přípravky jsou vhodnější, protože brání přerůstání jednoho kmenu ve střevě, ze zkušeností kamaráda, který pracuje v lékárně, však plyne, že i jednodruhové přípravky jako Lactocare mají výbornou účinnost. Z vícekmenových by pak doporučil třeba Biopron nebo Swiss laktobacily. Užívání přípravku obsahující probiotika lze doporučit hlavně po užívání antibiotik, kdy se může objevit nepříjemný průjem, který nereaguje na dietu.

Co se týče prevence samotné zácpy, prokázalo se, že její výskyt je častější u lidí se sedavým stylem života. Zařazení fyzické aktivity podpoří střevní motilitu a příznivě působí i na psychickou nepohodu a stres, které jsou často jednou z dalších příčin potíží. Důležité je též vyhradit si čas na ranní stolici, a to i v případě, že to nějakou dobu "nepůjde". Důležité je vědět, že je ráno čas a nestresovat se tím, že kvůli návštěvě toalety nestihnete autobus.

A na závěr bych přidala pár rad ze života a osobních zkušeností, protože od doby, co se o výživu zajímám, jsem zaznamenala výrazně zlepšení zažívání.

- Mít ráno dostatek času je nejdůležitější. Pokud si vyhradím jen půl hodiny a chci stihnout snídani i ranní hygienu, na návštěvu toalety mohu zapomenout. Minimum je pro mě 45 minut.
- Vypít ráno teplý nápoj je nutnost. Vyhovuje mi černý nebo zelený čaj a čaj s mlékem. Nemám problém s intolerancí laktózy, ale vyzkoušela jsem si, že mléko v čaji "proces" urychlí.
- Teplá snídaně funguje lépe než studená, proto ráno vločky zaliji horkou vodou a k pečivu si raději dám míchaná vajíčka než studený sýr.
- Pokud si nestihnu na toaletu zajít ráno, dám si během dne espresso, které většinou pomůže.
- Pravidelná konzumace zeleniny, se kterou mám občas problém, pomůže vždy.
- Hovězí vývar také funguje, zřejmě kvůli obsahu tuku.
- Naopak když jím větší množství čokolády, na toaletu mohu zapomenout.
- A důležitá je samozřejmě pravidelná a dostatečná strava. Objemnější jídla, která obsahují vlákninu - celozrnné pečivo, pohanka, jáhly, ovesné vločky nebo zeleninové saláty slouží jako účinná prevence střevních potíží.
- Dostatečný pitný režim jsem už zmiňovala, nutný je obecně a i v závislosti na konzumaci vlákniny.

Zdroj:
Eduard Cabré: Clinical Nutrition University: Nutrition in the prevention and management of irritable bowel syndrome, constipation and diverticulosis. Barcelona, 2010.

Žádné komentáře:

Okomentovat