neděle 26. června 2016

Rostlinné pomazánky a paštiky

Konečně jsem sepsala dlouho slibovaný článek o rostlinných pomazánkách a paštikách. Od té doby, co jsem v jídelníčcích a ve videu zmínila svojí oblíbenou mexickou pomazánku z Tesca, začalo mi chodit neuvěřitelné (ne zas tak neuvěřitelné, ale na to, že jde o pamazánku dost neuvěřitelné:D) množství dotazů na další pomazánkové tipy. Musím se ale přiznat, že jsem kromě té svojí mexické moc dalších neznala a nekupovala, proto jsem se dala do testování. A tady jsou vítězové :) Číslované jsou postupně k těm nejlepším.

čtvrtek 23. června 2016

neděle 19. června 2016

Kam v Dejvicích na kafe (a čaj)

Protože poslední rok trávím spoustu času v Dejvicích, rozhodla jsem se trochu popsat podniky, které jsem v okolí vyzkoušela.

1. Místo

Kavárna Místo v Bubenečské 12 je můj jasný favorit. Je to taková ta typická "insta" kavárna, kde mají kvalitní kávu, vodu zdarma, nabídku zdravého i méně zdravého, zato vynikajícího občerstvení, spoustu malých i velkých (společných) stolů, zásuvek a manažerů zabraných do práce. Jejich popisek "takové Místo v Dejvicích chybělo" je docela vystihující. No, a nejlepší na této kavárně je jednoznačně pekanový cheesecake, což je jeden z mála dortů, za který jsem ochotná opakovaně zaplatit 69,-.

neděle 12. června 2016

Jižní Amerika - 2. díl

Minule jsem vyprávění o našem cestování Jižní Amerikou zakončila tím, jak jsme jeli z Copacabany do La Paz. La Paz je administrativní město Bolívie, leží ve výšce téměř 4000 mnm a letiště má navíc na kopci, takže tam prý skoro nikdo takhle přímo nelétá, protože by umřel na výškovou nemoc. No a já se tam děsně těšila, protože jsem viděla nějakou cestománii z La Paz a tam říkali, že je La Paz super a že tam lidi věří na čarodějnice a že se tam nesmí fotit, protože se původní obyvatelé bojí, že jim to ukradne duši. Jo a ještě říkali, že bolivijské ženy, které nosí tradiční kroje (říká se jim cholitas - těm ženám) mají taky buřinku a podle jejího umístění na hlavě poznáme, jestli je vdaná nebo svobodná. No, prostě jsem o La Paz věděla úplně všechno podstatné.
Ulice La Paz. Na fotce to vypadá celkem hezky, když člověk tu ulici i necejtí :D 

pátek 10. června 2016

Jižní Amerika - 1. díl

Na Asku nám jednou přišel dotaz, jestli bychom nechtěly napsat článek o tom, jak jsme byly před rokem a půl v Jižní Americe (konkrétně v Chile, Peru a Bolívii) a já jsem se nadchla, protože psát cestovní články je zábavný a navíc se člověk znovu probere fotkama a zavzpomíná si na všechno to super jídlo a na všechny ty míňsuper trávicí potíže a tak vůbec. Těch zážitků je ale za tři týdny hrozně moc, já si navíc nepíšu cestovní deník a navíc ještě nejsem úplně plánovací typ člověka, takže na cestách jsem většinou ten, kdo má nastudováno, co je kde místní specialita a zatím co ostatní shání lístky na autobus, já sedím, hlídám tašky a v průvodci zjišťuju, kde že se dá koupit to pečený morče. Takže ode mě jednoduše nečekejte cestopis se spoustou praktických informací, ale spíš takový souhrn mých pocitů z celého výletu.
Jo a všechny fotky fotila Verča, za což jí ještě zpětně děkuju, protože tahat se tři týdny s foťákem asi není žádná sranda.
Naše cestovní parta. A pokud budete chtít v Peru vzbuzovat pohoršené pohledy místních, oblečte se přesně takhle:D

středa 8. června 2016

Snědeno II.

Připravila jsem si dalších pár fotek toho, co jsem za poslední dobu ochutnala nebo uvařila. A co vy, co vám za poslední dobu zachutnalo? :)


Kdysi jsem na jedné výživové konferenci dostala vzorečky dětských kaší z kozího mléka. Dva roky se mi válely ve skříni a překážely, až jsem si řekla, že kaši si z toho asi už neudělám, dítě taky v nejbližší době mít nebudu, tak to buď vyhodím (né, vyhazovat jídlo!) a nebo s tim něco prostě vymyslim. Tak jsem to přidala do ovesných sušenek a nebyly vůbec špatné. Recept bohužel nemám (a stejně nevím, kde tu kaši shánět :D) ale tak pro inspiraci, že se do sušenek dá přidat ledacos. 

čtvrtek 2. června 2016

Existuje univerzální zdravý jídelníček?

Vzhledem k nedostatku času o zkouškovém blog trochu stagnuje, ale dneska jsem se vyloženě "přeučila", a tak se trochu vypovídám :) Už delší dobu mám rozepsaný článek o tom, proč mají někteří lidé potřebu hodnotit cizí jídelníčky, kritizovat něčí životosprávu a řadit potraviny, ale i celé styly stravování na striktně zdravé a nezdravé. Odpověď na otázku "proč" asi nenajdu, ale pokusím se popsat svůj pohled na věc.


Každý, kdo se někdy zapojil do debaty o výživě v partě lidí, kde se sejde milovník burgerů a pořádných flákot Vašek, veganka Eliška, Martin, který před měsícem začal cvičit a pyšní se čerstvým bicákem a Lenka, která už od puberty bojuje s váhou a nedaří se jí zhubnout, se mohl na vlastní kůži přesvědčit o tom, že každý je nejchytřejší na světě a má jasnou představu o tom, jak vypadá zdravý životní styl. Venca bude prosazovat především psychickou pohodu, Ela zase pohodu zvířátek a souznění s přírodou, Martin pohybovou aktivitu a Léňa zákaz sacharidů nebo dietu podle Mačingové. A nejspíš se nikdy nedohodnou.