pondělí 26. března 2018

GAPS dieta - zázračná léčba?


Na poli výživy a hubnutí se střídá jedna „moderní“ dieta za druhou – raw dieta, keto dieta, přerušované hladovění a mnoho a mnoho dalších. Mívají jedno společné, slibují zázračné výsledky. Slibují hubnutí, detoxikaci a mnohdy i vyléčení nejrůznějších chorob. To, že takové diety ale mohou být i zdraví škodlivé a stávající zdravotní potíže spíše zhoršit, to už zde na blogu zaznělo mnohokrát. Co ale dieta GAPS? To je takový nováček ve světě výživy a sama musím uznat, že na první pohled působí poměrně přesvědčivě. Vychází totiž z logického základu. Dieta GAPS je od ostatních diet ještě o krok dál, slibuje totiž vyléčení širokého spektra chorob, které se jinak často zcela vyléčit nedaří.
http://www.nehladu.cz/2018/03/gaps-dieta-zazracna-lecba.html



Proč zrovna "GAPS" a co má léčit?
Název GAPS je zkratkou z „GUT and PSYCHOLOGY SYNDROME“, což má zřejmě poukazovat na vztah mezi bakteriálním osídlením našeho střeva a stavem naší psychiky a celkově zdravotním stavem. Základ je tedy celkem logický, souvislost mezi bakteriálním osídlením a celkovým zdravím existuje a v současné době je mu věnována větší a větší pozornost. Natasha Campbell-McBride, která je tvůrkyní GAPS diety udává, že se pomocí tohoto specifického stravování a užívání potravinových doplňků můžeme vyléčit z autismu, schizofrenie, deprese, ADHD, potravinových alergií, artritidy, zažívacích potíží, ale třeba také z poruch učení, dyslexie a dalších potíží. To zní skvěle, no ne? V podstatě taková léčebná dieta pro polovinu naší planety. A jak to má dokázat? Tím, že zahojí naše střevo (které je v těchto případech více propustné a údajně pouští ty špatné bakterie dál do našeho těla) a upraví složení naší mikrobioty.
No... ano, zvýšená propustnost střeva může být přítomná a může to být jedna z příčin. To je ale ten problém - může to být jedna z příčin. Jedna. Z příčin. Může.

Problém je bohužel v tom, že o souvislosti naší mikrobioty s nejrůznějšími nemocemi nevíme příliš dlouho a studie, které byly na toto téma zatím publikovány, ve své podstatě pouze udávají, že zde "nějaká souvislost je", ale nepřináší jasné informace o tom, jak přesně konkrétní onemocnění a poruchy nálad léčit. Potíž u studií je samozřejmě také ta, že pokud je prováděna třeba na myších, nemůžeme mít stoprocentní jistotu, že stejně by vše fungovalo i na lidech. V rámci jedné studie jsem se dočetla například to, že u myší je problém rozeznat úzkost od deprese. A už jenom tento "drobný" problém nám může výsledky dané studie zkreslit. Pokud si uděláte volný víkend a zaboříte nos do studií o mikrobiotě, narazíte také na to, že u různých sledovaných onemocnění je vysledována trochu odlišná potencionální přičina, nebo jedna z příčin. Není u všech stejná. To je logické, protože kdyby všechny zmíněné potíže způsobovala stejná příčina, pravděpodobně bychom pak měli všechny potíže najednou. Na složení naší mikrobioty také nemá vliv pouze strava, ale ve velké míře i léky, celkový životní styl, komplikace při porodu a další faktory. Proto je trochu naivní si myslet, že pojídáním bujónu vše vyléčíme... ale o tom dále.


Kdo je Natasha Campbell-McBride?

Natasha Campbell-McBride vystudovala medicínu v roce 1984 na univerzitě ve státě Bashkortostan, tehdy spadajícím pod USSR. Když jsem se brouzdala britskými články po internetu, narazila jsem několikrát na pochybnosti o úrovní této univerzity, nicméně to je informace, která samozřejmě může být i "jedna bába povídala" a nemusí na tom být žádná pravda.
Po studiích se Natasha odstěhovala do Anglie, kde ovšem nemá licenci k práci ve svém vystudovaném povolání. Její původní specializací je neurologie, ke které si následně dodělala ještě výživový kurz. V Anglii se Natasha vdala za marketéra v oblasti potravinových doplňků, takže ke GAPS dietě je samozřejmě vysoce vhodné zakoupit ještě nějaké supr spešl potravinové doplňky made by Natasha. Překvápko, kdo by to čekal. Zajímavé je, že paní doktorka je velikou zastánkyní tzv. "skutečných potravin" (což není žádný ofiko odborný termín, ale používá ho třeba paní Slimáková a myslí se tím, že všechny potraviny mají být co nejméně průmyslově zpracované. Ale doma si je zpracovat můžete. Doma si můžete třeba vyrobit salám, to je v poho, ideálně si na něj ale sami musíte porazit to bio eko happy prase) a přitom propaguje užívání doplňků. Tak já nevím, v GAPS dietě si i ten kefír musíte doma zakysat sami a zřídit si výrobnu na domácí ghee, ale doplňky si máte koupit od Natashy....no možná je vyrábí sama doma na zahradě. A za úplňku. Tomu by i cena odpovídala. No nic, jdem dál.

Svou GAPS dietu staví na tom, že se jí s její pomocí údajně podařilo vyléčit svého syna z autismu. To by byl upřímně řečeno zázrak, proto jsem se o tom snažila zjistit víc. 
Campbell-Bride stojí za názorem, že autismus nemá žádný genetický podklad a šíří informaci, že v dnešní době bojujeme s epidemií autismu. Mohou za to údajně bakterie v našem střevě, které se ve střevu vstřebají, následně se dostanou do mozku a tam páchají neplechu. První nepřesnost přichází už v tomto momentě, vlastně dvě. Počet osob s diagnostikovaným autismem sice stále roste, ale nezvyšuje se incidence, ale prevalence, což jsou dva pojmy, které si paní Natasha plete. Prevalencí se myslí procento osob s daným sledovaným onemocněním. To znamená, že pokud rozšíříme kritéria pro diagnostiku daného onemocnění, prevalence se okamžitě zvýší, aniž by se onemocnění samo o sobě rozšířilo. A to je přesně situace, která nastala s autismem. Kritéria pro autismus se značně rozšířila, proto tu také máme větší procento osob s autismem. Další důkazy o šíření autismu prakticky neexistují. Tedy tvrzení, že se jedná o epidemii autismu je tedy velice nepřesné, zavádějící a paní Natashe často vyčítáno. Také genetický podklad vzniku autismu je potvrzen, ač stále nevíme, který přesně gen/geny se na vzniku autismu podílí. Další nepřesností je ve své podstatě stěžejní princip GAPS diety, a to putování bakterií ze střeva do mozku. Pokud by bakterie volným krokem přecházely ze střeva do krve a následně do mozku, pravděpodobně by se jednalo o velice závažný problém, se kterým by dnešní medicína již pracovala. Bakterie mají ve většině případů příliš velkou molekulovou hmotnost, aby mohly jednoduše lážo plážo přecházet přes ochrannou bariéru našeho mozku. Takže znovu - ano, mikrobiota má dle posledních průzkumů na poruchy autistického spektra nějaký vliv. Tadá. Mikrobiota také ovlivňuje CNS, tadá číslo dvě, ovšem přes nervové dráhy, ne že by si ty bakterie do mozku dokvačily samy. Autismus a mikrobiota spolu mají něco společného. Víme jak autismus dietou vyléčit? Tadá číslo tři - to nevíme. 

 
Teď něco víc o samotné dietě: 
 
Natasha Campbell-McBride se inspirovala tzv. specifickou sacharidovou dietou (SCD), kterou vynalezl doktor Sidney V. Haas před více než sto lety, jako dietu, která dokáže vyléčit celiakii. Jedná se o dietu přísně restriktivní, vyřazující všechny mléčné výrobky, obiloviny, jednoduché cukry, brambory a několik dalších potravin. Zakázaná je například fruktóza, nicméně med, ač fruktózu obsahuje, povolený je. Svůj efekt na celiakii jistě měla, jelikož takový jídelníček nemohl lepek v žádné formě obsahovat, nicméně později výzkumy pokročily a zjistilo se, že celiakie je nemoc, která dietou zcela vyléčit nelze a navíc není nutné tak obsáhlé omezení. SCD dieta byla ale dále doporučována na léčbu různých onemocnění střev a potíží s trávením. Je logické, že ve své době měla veliký úspěch, protože díky své striktní povaze mohla přinést úlevu velkému množství lidí, u kterých dnes již víme, že trpí celiakií, nějakou potravinovou intolerancí či alergií.
Docela mě zarazilo, že při mém výletě po internetech jsem našla vyloženě svatořečení diety SCD, protože někomu skvěle vyléčila jeho potíže. No jasně, vyléčila, protože vyřazuje polovinu potravin, takže není zase tak těžké se trefit do té, co zrovna potíže dělá. Je to ale super řešení? Není. A na stejném principu může fungovat i GAPS, jen tak mimochodem. V jednom článku jsem se dokonce dočetla, že NANEŠTĚSTÍ se později přišlo na to, že za celiakii může lepek a proto se dieta SCD přestala používat. Jak jako "naneštěstí"?? No nic, jdem zas dál.

Díky lékařce Natashe Campbell-McBride prošla SCD dieta trochu renesancí. Paní doktorka se připojila k „trendu“ věnovat zvýšenou pozornost mikrobiálnímu osídlení našeho střeva, vypůjčila si SCD dietu, lehce ji oprášila a rozšířila a vznikla dieta GAPS. 


GAPS dieta má několik fází, které po sobě následují v pevně daném pořadí.

V první části jsou povolené bujóny s masem a s vybranými druhy zeleniny, fermentované výrobky v malém množství (šťáva z kyselého zelí, fermentované mléčné výrobky) a zázvorový nebo heřmánkový čaj, do kterého si můžeme přidat trošku medu.
V druhé fázi je možné přidat dušené maso, zeleninu, žloutek a postupně celé vejce a domácí přepuštěné máslo-ghee.
Ve třetí fázi pokračujeme v již konzumovaných potravinách, můžeme přidat sádlo, avokádo, dýňové placičky a vařenou cibuli.
Ve čtvrté fázi je povolené maso opékat, používat za studena lisovaný olej, zařazovat šťávy z mrkve, celeru, zelí a máty (nejlépe ráno na lačno), pozor bychom si měli dát na to, abychom se šťávami nekonzumovali zbylé kousky zeleniny, tedy v této fázi nežádoucí vlákninu. Povolený je ale chléb upečený z mletých ořechů.
V páté fázi je povolené pomalu zařadit vařené jablko, šťávu z ananasu, manga a syrovou zeleninu.V šesté fázi můžeme pokračovat ve všech potravinách, které již konzumuje a přidat můžeme oloupané syrové jablko a sušené ovoce. Abychom se nepřejedli.
 
 
V návodu k dodržování GAPS diety se udává, že díky vyloučení a zařazení specifických potravin se jednoduše zbavíme zažívacích potíží jako je zácpa, průjem, nadýmaní a dalších nepříjemných projevů nedokonalého trávení. GAPS dieta ale slibuje vyléčení i takových potíží, které s trávicími potížemi nemusí nikterak souviset. Mohou. Nemusí. Není daná přesná doba, počet dní či týdnů, kdy máme přecházet mezi jednotlivými fázemi (u cukrfree jsem se dočetla, že celkově by prvních pět fází mělo trvat 3-6 týdnů, ale nikde jsem to oficiálně nenašla) Vždy se máme řídit podle vlastního pocitu a podle toho, zda se opět vyskytnou zažívací potíže (v tom případě máme s přechodem do další fáze počkat a nebo se vrátit k té předchozí), z toho ale vyplývá, že všechny potíže by měly vymizet hned při fázi jedna, nebo v případě osoby, která zažívacími potížemi netrpí, hrozí riziko, že se nějaké nové objeví. Dieta si ale perfektně „kryje záda“ s neustálým opakováním, že máme pozorně sledovat, zda se nevrátí či neobjeví nějaké potíže, v tom případě pak postupujeme příliš rychle či nesprávně. První fáze by také měla detoxikovat tělo, což je proces, který v našem těle nezastává vývar z masa a kostí, ale detoxikační funkce jater a ledvin. 




Každá fáze obsahuje výčet povolených potravin. Často je přesně dané, kolik které potraviny máme zařadit (např. „zařaďte 2-3 lžičky mrkvové šťávy“), někdy ale povoluje v určité fázi zařadit libovolné množství dané potraviny (tak je tomu například u husího a kachního sádla), obsahuje i několik receptů s přesně daným složením a postupem přípravy. Omezení je po celou dobu diety velice striktní a i konečná fáze diety číslo 6 je velice blízko nějaké paleo/lowcarb dietě. Lowcarb dieta přináší riziko nedostatku vlákniny (ač ta může být v GAPS dietě získána z ovoce a zeleniny), nadbytek tuku a přemíru bílkovin a nedostatek některých vitamínů. Sestavit jídelníček s takto omezeným výběrem potravin je navíc náročnější na přípravu a to může vyústit v nedostatečný energetický příjem, který je ale nedostatkem zejména několika prvních fází GAPS diety.

Logické nedostatky vidím i v samotném výběru potravin a jejich chronologickém řazení. Často je zmiňována prospěšnost ghee-přepuštěného másla, u kterého je ovšem jediným benefitem lepší tolerance některými osobami s laktózovou intolerancí a možná také specifická chuť. Více informací o tom, proč by právě ghee mělo být zdraví prospěšné, v „manuálu“ k dietě ale chybí. Často je také zmiňováno, že zdravými tuky jsou ty, které obsahují vysoké množství nasycených mastných kyselin, což by bylo na další dlouhý článek, současně jsou ale v jednom z kroků doporučovány extra virgin oleje, které (s výjimkou kokosového a palmového tuku) obsahují zejména nenasycené mastné kyseliny.
V prvních fázích dieta působí jako přísná forma bezezbytkové diety, což samozřejmě může přinášet úlevu u některých případů zánětlivých onemocnění střeva a IBS. Zarážející ovšem je, že ve fázi, kdy si máme dávat dobrý pozor na kousíčky mrkve ve šťávě, abychom střevo nepodráždili vlákninou, je současně povolený ořechový chléb, který je pro podrážděnou sliznici střeva daleko větším rizikem. Také syrová zelenina je povolena ještě před vařeným loupaným jablkem. Takových nejasností obsahuje dieta více. Celkově dieta varuje před tím, že nerozpustná vláknina sliznici našeho střeva narušuje, dráždí a ve střevě se usazuje. Nerozpustná vláknina podporuje peristaltiku a je pro zdravé střevo velice důležitá. Jasně, je spoustu osob, které se do GAPS diety pustí a ta nerozpustná vláknina jim může působit obtíže. Je ale obrovský rozdíl, jestli ji začne držet osoba s Crohnem, IBS a nebo člověk s depresí a zácpou a nebo dyslexií a žádnými zažívacími potížemi. Příčiny mohou být TAK různorodé, že na ně nejde aplikovat plošné "vyřazení nerozpustné vlákniny" (kterou stejně obsahují ty ořechy a slupky zeleniny, které se v dietě objevují taky dost brzo....no nic, nebudu šťoura) 
 
Nakonec je důležité zmínit, že jednotlivé onemocnění, které by dieta GAPS měla léčit, mají zcela jiné klinické projevy, průběh i léčbu, proto je přinejmenším nelogické je všechny léčit stejnou dietou. Pokud by za ně mohlo bakteriální osídlení našeho střeva, pravděpodobně by se jednalo o různé osídlení u různých nemocí a podle toho by byla dieta modifikována. GAPS dieta naprosto nepočítá s tím, že osoby, které se do diety pustí, mohou mít další zdravotní potíže, které se mohou na dietě ještě prohloubit a celkově nepočítá s jakýmikoli individuální rozdíly ve zdravotním stavu, váze, fyzické aktivitě a genetických predispozicích.
Pokud se tuto dietu rozhodne z léčebných důvodů podstoupit osoba trpící vážnými zažívacími potížemi, může pouze oddálit správnou diagnózu zdravotního problému, který může být i velice vážný a může vyžadovat co nejrychlejší zavedení vhodné léčby.
Dieta má mimo jiné léčit stres a úzkosti. Jak jsem zmínila výš - ano, dnes už víme, že i tyto potíže mohou mít souvislost s naší mikrobiotou. Ale upřímně řečeno, takto přísný dietní režim by dle mého názoru mohl v někom ten stres a úzkosti spíš vyvolat. Já také jako aspirující anorektička začínala tukožroutskou polévkou, ta byla skoro GAPS...no a že bych se cítila nějak uvolněně...

Co mi na GAPS dietě vadí nejvíc?

Dieta GAPS slibuje zázraky, vyléčení širokého spektra onemocnění a potíží zdravotních i psychických. Je nepravděpodobné, že by jedna jediná dieta dokázala stejným způsobem vyléčit tolik potíží. Doktorka Natasha Campbell-McBride nepřináší žádné průkazné studie, které by podpořily jakékoli z jejich tvrzení o úspěšnosti GAPS diety. Tak jako všechny restriktivní diety i tato přináší vysoké riziko nedostatku energie, nedostatku některých živin a nadbytku jiných. Dieta by měla být doplněna o suplementy, které sama doktorka v rámci své společnosti prodává. Jedná se především o probiotika, které jsou zdraví prospěšná, ovšem ne samospásná a samotná GAPS dieta jich přináší relativně vysoké množství. Zatím navíc neumíme identifikovat celé spektrum bakterií našeho střeva, proto jejich "vyhlazení" a nahrazení probiotiky nemůže stačit. Další suplementy jsou v podstatě směsí bylin. Výroky doktorky Campbell-McBride jsou často kritizovány odbornou veřejností a GAPS dietu označují za pouhé šarlatánství a hazardování s lidským zdravím. GAPS dieta může přinést úlevu od některých zdravotních potíží, ovšem bez průkazné studie ji nelze plošně doporučit. 
 
 
Souvisí mikrobiota s naším zdravím? ANO. Souvisí. Ale konkrétní souvislosti jsou ještě v plenkách, zatím toho nevíme moc s úplnou určitostí. Víme, že něco nějak s něčím souvisí a zdravá mikrobiota je bezva. Víme, že je špatně vybičovat si naše hodné bakterie antibiotiky, čistit se pravidelnými klystýry, rodit císařem a jíst jen chipsy a pít limonádu. Víme, že máme rádi probiotika, že máme rádi zakysané mléčné výrobky, zelí i bujón. Pokud můžeme, jezme je. Jezme zdravě a pestře, ono to fakt může souviset se spoustou potíží. Když už musíme brát ATB, nacpěme farmaprůmyslu peníze do chřtánu a kupme si aspoň ty laktobacily. Buďme všímaví ke svému tělu a choďme se zdravotními potížemi k lékaři, zkoušejme, co nám ve stravě vadí. Ale nevěřme prosím tomu, že paní, která nemá v ruce jediný průkazný materiál, viděla ve snu Ježíše, který jí prozradil, že z poloviny existujících onemocnění nás vyléčí šťáva z máty a dýňové placičky. Třeba se v budoucnu dozvíme o mikrobiotě mnohem a mnohem víc, ale zatím nemáme křišťálovou kouli. Ani já, ani Natasha. To leda tak Jolanda...

Další články, co se mi líbily:

https://www.healthline.com/nutrition/gaps-diet#section9
Jedna studie o depresi a mikrobiotě:
Pěkná diplomka o poruchách nálady a mikrobiotě:
SCD dieta:
Něco o údajné epidemii autismu:

16 komentářů:

  1. Dobrý den, knihu paní Natashy Campbell-McBride jsem četla ve slovenském překladu. Nevím o tom, že by se měly nějaké doplňky kupovat z webu autorky, píše tam akorát o probiotikách (a ideálně především ve formě přirozených probiotických potravin), oleji z tresčích jater, což je spíše potravina, než doplněk a k tomu větu "Snažte sa užívať čo najmenej výživových doplnkov!". Co jste prosím měla konkrétně na mysli?

    Dále mám obavu, že máte v článku nesrovnalosti. Píšete o "vyřazení nerozpustné vlákniny", ale celá první fáze GAPS protokolu je především a hodně o vařené zelenině různých druhů s kvalitním vývarem (bujon v ČR poněkud zavádějící překlad, lepší je slovo "vývar"). Pokud je mi známo, tak právě v zelenině je nerozpustná vláknina. Nepochopila jste to nějak špatně?

    Kritika je jedna věc. Ostatně průběh GAPS se samozřejmě liší dle specifických problémů lidí (zkouší ji i lidé s HIT, ale musí mít ten protokol přizpůsobený a upravený, také u lidí s problémem s trávením tuků je to jinak), v případě autismu se mluví především o zmírnění příznaků a problémů, než myslím čistě o "uzdravení" jako takovém, byť i to se "pocitově" pro ty rodiče často děje. Osobně by mne ale zajímalo, když poměrně kritizujete tento stravovací systém pro lidi se specifickými problémy, co konkrétně těmto lidem nabízíte ve své praxi?

    Jak byste léčila lidi s refluxem, malé děti s atopickým ekzémem, ženy s depresemi a úzkostmi, děti s nespecifickým střevním zánětem, lidi s ulcerózní kolitidou? Co byste nabídla matkám, které chtějí pomoci svému autistickému dítěti, aby se zmírnily záchvaty vzteku, sebedestrukční sklony a neustálé bolesti břicha? Podotýkám, že všichni tito lidé samozřejmě jako první navštívili lékaře a léčili se klasickými konvenčními způsoby. Jenže pokud konvenční způsoby léčby nezabírají a lidi se trápí, já třeba to GAPS na diskuzích doporučím k prostudování, jestli by je to nezaujalo.

    Zajímá mne, co Vy nabízíte jako alternativní možnost? A také, kolika takovým lidem se díky Vaší péči již podařilo zmírnit jejich obtíže, či například i vyléčit či dostat nemoc do snesitelných mezí a umožnit jim žít normální život?

    Předem děkuji za Vaše odpovědi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O doplňcích viz komentář níž. Knihu nemám, nicméně na internetu je velké množství článků, videí a rozhovorů s dr. Natashou, z nich se člověk dozví mnohé a pokud si v knize odporuje, tak...je to zvláštní:)

      Dále jste asi nepozorně četla, jelikož já se přesně nad tím samým v článku pozastavuji :D nad tím, že na jednu stranu je uvedeno, že si má dát člověk pozor na kousíčky mrkve/nerozpustné vlákniny ve šťávě a při pročítání návodů na GAPS dietu jsem na tuto informaci s nerozpustnou vlákninou několikrát narazila, ale při tom jí dieta normálně obsahuje. Jak ostatně také píšu v článku. Já se právě nespletla, já se tomu divím, protože to nedává smysl:D

      No a že GAPS dietu zkouší i lidé s HIT...to je upřímně dost jejich věc a nic mi po tom není, ať si zkoušejí co chtějí, i když potom ta dieta musí být hodně modifikována:) Pokud vím, paní Natasha sama HIT ve výčtu onemocnění nemá a já sama ji v článku absolutně nezmiňuji. Co se týče úpravy u poruchách metabolismu tuku, na to jsem při svém několikadenním pátráním nikde nenarazila. Pokud je někde v knize, upřímně si myslím, že by to člověk zajímající se o GAPS měl snadno dohledat:)

      Paní Natasha ale skutečně udává, že VYLÉČÍ s pomocí této diety autismus. Důkaz na to nemá a pokud se u některých dětí podaří zmírnit GIT obtíže (to koneckonců proč ne, vyřazuje se tolik potravin, že to někomu v tomto pomoct může, to ostatně také v článku zmiňuji), tak fajn, ale to není vyléčení autismu.

      No a nakonec...Tohle je upřímně tak strašně zvláštní dotaz, že jsem trošku v šoku a nevím, jak jasně odpověděť :D Prosímvás, stejně jako jeden lékař s jednou specializací nedokáže a neléčí od autismu po deprese až po Crohna, stejně tak se jeden nutriční terapeut pravděpodobně nebude zaměřovat na vše a nebude rozumět úplně všem dietním opatřením u všech existujících onemocnění a pod. To je normální, tak to prostě je, čím víc je poznatků, tím více je specializací a podspecializací:) Vždyť dneska už máme i experty na jednotlivá onemocnění v rámci jednoho oboru a pod. Já sama nikde neudávám, že všem onemocněním, které to má léčit, perfektně rozumím a už vůbec ne, ŽE TO LÉČÍM. Neléčím malé děti s atopickým ekzémem, ženy s depresemi také ne (od toho je tu psycholog, psychoterapeut a psychiatr) Matce, která má autistické dítě bych doporučila, ať vyhledá odborníka, který se tímto onemocněním zabývá, ježkovy voči :D Já si na rozdíl od paní Natashy nedělám business na tom, že umím vyléčit půl planety. Neumím, nikdo neumí. Ze zmíněného se setkávám s nespecifickými střevními záněty, u kterých je léčba komplexní a zároveň individuální a já sama jako nutriční terapeut je sama o sobě NEVYLÉČÍM, protože nejsem v jedné osobě ještě gastroenterolog, chirurg, psycholog, imunolog a další. Statistiky pacientů, u kterých se mi dietou podařilo zmírnit obtíže vám tu ovšem vypisovat nebudu, protože upřímně netuším, kolik jich bylo, statistiku si nevedu, protože si na tom nepotřebuju honit triko a věnuji se pacientům, kteří mi leží na oddělení. Kazuistiky vám tu vypisovat nebudu, protože upřímně netuším, proč bych to dělala:) Ale to, že jsem pouhým článkem, dílkem puzzle v léčbě NĚKTERÝCH onemocnění (jak už tomu u dnešní medicíny je) neznamená, že nejsem v určitých případech schopná posoudit otázku výživy. Například rakovinu také nevyléčím, protože jaksi nejsem onkolog, takže vám tu žádný svůj "výčet vyléčených pacientů" nepředvedu (který bych si koneckonců na těch internetech mohla i vymyslet, jako kdokoli, třeba i pí. Natasha), nicméně se svými znalostmi a zkušenostmi dokážu posoudit, zda je dobrý nápad vyléčit jí džusovým detoxem a pod. A.

      Vymazat
    2. O kousíčkách mrkve právě nevím, to jsem se divila, kde jste tuto informaci vzala, v knize jsem ji nedohledala a bylo mi to divné. Nebylo to z nějakého videa ze speciálních případů, kdy se GAPS dieta přizpůsobuje situaci, kdy je právě specifický problém s nestravitelnou vlákninou? Nebo z té části, kdy autorka hovoří o zeleninových šťávách jako možnosti určité detoxifikace (spíše ve smyslu, jak podpořit přirozenou detoxifikaci těla přirozeným způsobem) a je to doplněk GAPS protokolu, který ne každý takto využije a rozhodně na tom protokol nestojí?

      Zastávám názor, že by bylo užitečné, kdybyste si knihu, alespoň v tom slovenském překladu, přečetla. Lépe některé věci o GAPS pochopíte a lépe potom budete schopná i kvalitnější a opodstatněnější kritiky. Vím, že informace v knize nejsou dokonalé, např. je sporná ta záležitost s vyléčením autismu, pokud byl způsoben mutací určitého genu. Nicméně, pokud sledujete dění ohledně mikrobiomu, např. znáte knihu "Obsahuji davy" a zdroje v ní uváděné, spousta věcí ohledně působení mikrobiomu a případných změn genů se teprve zkoumá a nějaké návaznosti tam mohou být a v budoucnu se objevit v těchto případech.

      V posledním odstavci jste mi bohužel odpověděla dostatečně, až mne to i mrzí, protože jste na startu své kariéry a je smutné, že Vám chybí krapet určité pokory a i snahy porozumět lidem, kteří se na Vás budou obracet se svými problémy. Kritizujete věc, která reálně lidem pomáhá po tom, co nepomohou lékaři ani odborníci. Berete jim v podstatě naději na to, že se něco může zlepšit, aniž byste znala desítky reálných těchto lidí. Těch, co jim GAPS pomohl, i třeba těch, kterým jejich problémy vyřešit nedokázal úplně. Až se reálně setkáte s dítětem s PAS před GAPS a po GAPS, myslím, že je ta vhodná chvíle teprve hodnotit a psát.

      Vymazat
    3. No, nicméně na stránkách gapsdiet.com to s těmi kousíčky napsané je. To úplně není můj problém, že se jí liší postupy ofic. k dohledání na internetu a v knize.) Já věnovala snaze porozumět principům diety mnoho času, troufnu si říct, že i podstatně víc než spoustu lidí, kteří se rozhodnou se do ní pustit. A tací získají tak podivné informace, že je to prostě špatně. A zase opět - já nechápu, proč tu zmiňujete něco, co jsem přesně ve článku napsala :D souvislost se zkoumá, "něco nějak s něčím asi souvisí", ale to je jediný závěr, který z toho zatím máme. To není dostatečné pro takto troufalá tvrzení.
      A tím koncem jste mě tedy upřímně rozesmála, já nemám pokoru, protože vám na rovinu říkám, čemu nerozumím a že vámi jmenované onemocnění bych neléčila, nehledě na to, že sama o sobě ani nikoho léčit nedokážu, jelikož nejsem několik odborníků současně, a z těch důvodů bych je odkázala na jiného odborníka. To je nedostatek pokory, aha:)) Navíc práce s klienty a pacienty je individuální, právě že je individuální, čili pracovala jsem i s těmi, kterým pomáhala velice specifická dieta a styl stravování, ale ani jednu z nich bych si nikdy nedovolila prezentovat jako zázračnou léčebnou dietu pro tolik onemocnění současně. Myslím, že pokora tady chybí někde úplně jinde. A víteco, já bych mohla říct to samé - až uvidíte stovky pacientů, kteří si podobně nesmyslnými dietami zničili zdraví, pak je vhodná chvíle hodnotit. Ale to je psát nesmysl, protože ani vy, ani já, nemáme na vše jmenované patent. Jenže ho nemá ani zmíněná doktorka, která je ostatními odborníky kritizována a ve svých projevech dělá faktické chyby. A.

      Vymazat
  2. Článek jsem ani nedočetla. Zajímalo by mě,kde jste se dočetla o informaci,že se bakterie dostávají do mozku? O tom není v její knize ani zmínka. Maximálně o jejich toxinech. U této informace jsem se čtením článku skončila. A potravinové doplňky nejsou v knize doporučovány, až mnohem později po uzdravení střeva. Autorka nicméně doporučuje především pestrou stravu. Víte Vy vůbec něco o GAPS dietě?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, číst článek je naprosto dobrovolná záležitost, vůbec si jím nemusíte kazit den:) Nicméně pokud vás zajímá, co o GAPS dietě vím, pak bych radila ho dočíst, to by vám možná mohlo přinést odpověď :D K těm suplementům, zkopíruju jednu svou odpověď z facebooku: "Já dohledala, že pod dr. Natashu spadá: Cambridge Probiotics Ltd., Cambridge Bioceuticals Ltd., Medinform Publishing Ltd., BioKult Ltd., Be Healthy Ltd., Health Foods Institute Ltd and the Cambridge Nutrition Clinic. Ověřovala jsem pouhým naházením do vyhledávače, kde mi vyjelo vedení společnosti:) No a výčet konkrétních doporučovaných doplňků najdete, když si vyhledáte "gaps supplementation protocol", nebo přímo přes Nutrivene a nebo přímo na stránkách gapsdiet.com. Od BioKultu až po bylinky." Informace, které se mi podařilo dohledat byly ty, že paní Natasha nedoporučuje doplňky v prvních fázích diety (v první? v prvních dvou?) a pak by mělo dojít k ozdravování střeva a je možné pozvolna v malém množství začínat a následně už užívat u plné GAPS diety. Takže ano, to je doporučování doplňků:) Ale zrovna proti nim nic moc nemám, když už jim to chybí ve stravě (která příliš pestrá prostě není, ale to je i úhel pohledu), tak ať je suplementujou, no...jen mě to pobavilo v kontextu:) A nakonec s těmi bakteriemi - nevím jak v knize, to je pravda, nicméně paní Natasha to otevřeně říká. Namátkou třeba v rozhovoru s Joe Mercolou, na netu je k vidění video i přepis rozhovoru. A.

      Vymazat
  3. Takže autorka tohoto článku ani nečetla knihu o dietě GAPS? Pak není divu, jaké nesmysly v článku píše. Doporučuji všem zájemcům o tento druh léčebného stravování si v první řadě přečíst knihu, aby pochopili princip. Také je lepší než nějaké pomluvy si přečíst svědectví lidí a rodičů, kterým tato dieta pomohla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Muzete mluvit primo k autorce:) necetla, nebudu lhat, ale na internetu je spousta dostupnych informaci, dieta ma oficialni stranky a ja si uprimne nedelam velike iluze, ze by bylo velike procento lidi, kteri do gaps diety jdou na zaklade knihy a ne jen informaci z internetu. Navic je velike mnozstvi dostupnych rozhovoru s pani Natashou a kritika je mirena hlavne na ne a na to, ze predpoklad jeste nedela fakta. Jak jsem jiz zminila, pokud se info v knize a volne dostupne tak dramaticky meni, ma pani Natasha asi nekde problem. A ano, kazdy at pouzije zdroje jake chce a sam se rozhodne. A jeste jednou zminim k tem rodicum deti - je mozne, ze se git potize zmirni. To jsem take napsala a to se nevylucuje s celym clankem. A.

      Vymazat
  4. Napřed jsem nechtěla komentovat, ale přítomné komentáře mě k tomu dohnaly...tak ať to trošku vyrovnám :) Děkuji a skvělý článek, o GAPS dietě jsem jen letmo cosi zahlédla na cukrfree, ale neměla jsem čas si dohledat relevantní informace. A teď už ani nemusím, článek obsahuje vše, co je potřeba vědět, alespoň pokud se člověk orientuje na základě vědeckých faktů a ne nepodložených údajů. Jen tak dál, tento blog mám čím dál tím více v oblibě :) Jen takový tip, u tohoto článku se přímo vybízí k některým větám či odstavcům přidat odkaz na zdroj, aby si i ti nevěřícní mohli přečíst, že daná věta je opravdu něčím podložena (třeba by to snížilo množství komentářů lidí, kteří vás tak trochu odsuzují za prezentování vědecky dokázaných poznatků, i když takoví lidé se většinou nenechají přesvědčit odbornými studiemi tak jak tak). Ale pro zvídavé lidi by to mohl být dobrý zdroj pro rozšíření informací.

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj, rada bych se vás zeptala na vas nazor na plnotucne vs. odtucnene mlecne produkty. Casto se rika, ze ty plnotucne jsou kvalitnejsi (napr. tvaroh, mleko). Jaky je k tomu duvod? Je to pravda? A co treba takove recke jogurty a skyry? Dekuji za odpoved a za to, co delate.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, při výrobě mléčných výrobků nebo sýrů se postupuje tak, že se mléko odstředí a následně se smíchá v ideálním poměru se smetanou, aby bylo možné kontrolovat obsah tuku, který musí být stejný. Takže plnotučné nebo smetanové výrobky = přidá se víc smetany, nízkotučné = přidá se míň smetany. Víc v tom nehledej.
      Záleží pak, pro koho jsou určeny. pro děti plnotučné, pro hubnoucí ženu středního věku nízkotučné.
      V.

      Vymazat
    2. Verčo a třeba pro normalní ženu při běžné aktivitě v udržovacím režimu už je lepší to odtučněné než ty plnotučné ? Pokud to zas nejím denně v extra množství,ale třeba 2x/týdně si dám jogurt či mléčný výrobek klasický ale tučný ( selský jogurt nebo klasické 3,5% mléko) tak to nevadí ne? Myslím,že pokud zbytek dne nejím tučné syry zase nebo ty tučné výrobky denně tak přeci 2x-3x do týdně klasický jogurt bílý 3,5% než denně třeba 0,5% je jedno nebo neni ? :). Děkuji

      Vymazat
    3. Já jím třeba ty klasické, kolem 3,5 % tuku :) 0,5 % není potřeba, spíš bych to řešila u lidí, co sní 100 g sýru k večeři, tak aby to nebyla úplně tučná gouda...
      V.

      Vymazat
    4. Takže ale klasický třeba bílý 3,5% jogurt ke svacine třeba je v pohodě ne? :) zase třeba v menším množství když jak pises neji další tak to nevadí?

      Vymazat
  6. Holky, jak je to skrze mléčné výrobky a jejich tuk a cukr? Mlecny tuk je mastna nasycena kyselina která je však s krátkým retezcem a telo to využívá jinak než například nmk z masa nebo kokosaku nebo palmoveho ?? A třeba laktoza/galaktoza je stejně syntetizování jako když se sni třeba cisty cukr běžný v slavdkostech nebo ovoce fruktoza?

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj. Na smažení se jiný než repkovy olej nehodí? A mohu mít repkovy ale lisovany za studena? Děkuji

    OdpovědětVymazat