Dialogem ke zdraví IV. – Jaké to bylo?

V neděli 5. 11. jsme se společně zúčastnily konference s názvem Dialogem ke zdraví, kterou pořádala společnost STOB. Jednalo se již o čtvrtý ročník, my se ale akce účastnily poprvé. Diskutovalo se téma výživových doplňků, půstů, ketodiet a průmyslově zpracovaných potravin.


Na konferenci se ke každému tématu vyjádřili dva odborníci s rozdílným názorem a poté následoval prostor pro diskuzi. Koncept se nám moc líbil a doufáme, že se nejednalo o poslední ročník konference. Skvělá byla i celá organizace, včetně občerstvení.

1. Doplňky stravy

Jako první mluvil MUDr. Ondřej Nývlt, předseda vědecko-lékařské rady společnosti Svět Zdraví, místopředseda Aliance výživových poradců a zároveň i nadšený propagátor doplňků stravy. Kdo prošvihl úvodní představení pana Nývlta a přeslechl tak informaci, že se jedná o zástupce Světa Zdraví, byl okamžitě poučen, jelikož věta ,,To my ve Světě Zdraví…“ v přednášce zazněla přímo několikrát. To v nás bohužel zanechalo dojem, že se jedná spíše o reklamu, než o přednášku o dané problematice.
Pan Nývlt stál „na straně“ výživových doplňků a jejich užívání při hubnutí. Jednotlivé látky napomáhající hubnutí vyjmenoval a poznamenal, že kdyby měl ke každé látce mluvit zvlášť, zřejmě bychom v sále všichni umřeli nudou. Je nutno přiznat, že v přednášce pana Nývlta zaznělo i mnoho pravdy. Hněd několikrát nám bylo zdůrazněno, že při hubnutí je důležité správné vedení odborníkem, odborník musí s klientem pracovat kvalitně a kvalitní vedení klienta odborníkem vede k rychlejší redukci hmotnosti. Proti tomu není možné nic namítat, ovšem tyto informace zřejmě nebyly pro nikoho v sále novinkou a působilo to spíše jako plané fráze pro vyplnění přednášky. Na závěr pan Nývlt předvedl výsledky pozorování hubnoucích klientů, dle kterých klient užívající doplňky stravy hubne v průměru o 40% rychleji.

K tématu se jako druhý vyjádřil i MUDr. Petr Hlavatý, Ph.D., pracovník Centra pro diagnostiku a léčbu obezity v Endokrinologickém ústavu v Praze, pracovník OB kliniky, člen České obezitologické společnosti a místopředseda Národního vědeckého výboru při společnosti ,,Vím, co jím a piju“. Pan Hlavatý na úvod pobavil poznámkou směrem k panu Nývltovi, že své pozorování o rychlejším hubnutí s doplňky by měl publikovat pro odbornou veřejnost, jelikož jeho výsledky jsou velice zajímavé – zejména proto, že dosavadní publikované studie a metaanalýzy tvrdí něco zcela jiného. Dále se pan Hlavatý ve své přednášce zaměřil na negativa doplňků stravy a jejich kontraindikaci s léky. Zdůraznil, že si nikdy nemůžeme být stoprocentně jisti tím, jak bude který doplněk reagovat s kombinacemi dalších léků. Také upozornil, že doplňky stravy nesmí obsahovat žádné tvrzení uvádějící nebo naznačující, že vyvážená a pestrá strava nemůže poskytnout dostatečné množství vitamínů nebo minerálních látek a nesmí doplňkům přisuzovat vlastnosti týkající se prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění. Po zbytek přednášky se věnoval jednotlivým látkám, které by teoreticky mohly v hubnutí pomáhat, ale zároveň i jejich negativním vedlejším účinkům. U většiny látek uvedl vliv na hubnutí jako sporný (chrom, guarana, chitosan) a například u L-karnitinu upozornil, že některé výzkumy naznačují, že intestinální bakterie metabolizují karnitin za vzniku trimethylamin-N-oxidu (TMAO), který může zvyšovat riziko KVO.
Svou přednášku ukončil shrnutím, že nejrůznější výživové doplňky jsou vhodné v případě, kdy léčíme diagnostikovaný nedostatek (např. podávaní vit. D u osteoporozy), ale z hlediska urychlení hubnutí mnohdy nemají podložený efekt, navíc mohou i uškodit.

Dále následovala diskuze, do které se mohl zapojit kdokoli ze sálu. Mikrofonu se jako první chopil RNDr. Petr Fořt, další zástupce Světa Zdraví, který se poněkud mimo kontext začal strefovat do lékařů, do jejich nulových znalostí z oblasti výživy a důrazně upozornil celý sál, že výživový poradce je prakticky jediný odborník se znalostmi v oblasti výživy a lékaři by tak s nimi měli úzce spolupracovat. To se nás, jakožto nutričních terapeutů poměrně dotklo, jelikož pan Fořt si je jistě dobře vědom naší existence. Je pravdou, že znalosti z oblasti výživy jsou u mnoha lékařů tristní, nicméně vždy v první řadě záleží na konkrétní specializaci lékaře. Zde je možná dobré upozornit, že pan Nývlt ze Světa Zdraví je sice lékař, nicméně jeho lékařská praxe je pouze z oboru kardiochirurgie, což také nemá k výživě zrovna dvakrát blízko.

Pan Hlavatý ve své reakci neopomněl zmínit existenci nutričních terapeutů (uf, děkujeme) a že s nimi samozřejmě spolupracuje. Následně se ještě jednou vyjádřil směrem k výsledkům sledování pana Nývlta. Upozornil, že sledovat pouze redukci hmotnosti není dostačující, ale vždy je nutné sledovat také zdravotní stav pacienta a poměr svalů a tuku. Na dotaz, jakým způsobem vyšetřují ve Světě Zdraví pacienta a co přesně sledují před doporučením konkrétního doplňku, zástupci Světa Zdraví bohužel nebyli schopni odpovědět. Nakonec p. Hlavatý utrousil poznámku směrem k vydělávání si na výživových doplňcích, proti čemu se pan Nývlt bránil tvrzením, že výdělek z prodeje doplňků činí pouze 25% obratu Světa Zdraví.
No, posuďte dle vlastního uvážení, zda je to málo nebo hodně.


2. Průmyslově zpracované potraviny

Jako další řečník vystoupila PharmDr. Margit Slimáková, která je odpůrkyní průmyslově zpracovaných potravin.

Setkaly jsme se s ní naživo poprvé, i když na internetu o ní slýcháme celkem často. A často se u toho chytáme za hlavu. Není tomu tak dlouho, co (i když nepřiznaně) propagovala vegetariánskou stravu, zanedlouho na to ale už omlouvala slaninu, protože vliv nasycených mastných kyselin na srdečně-cévní onemocnění je podle ní přeceňován a důležité je především, že je slanina ze šťastného vepře a ne z velkochovu.
V tomto duchu se nesla i její přednáška. Asi dvacetkrát během ní zaznělo sousloví „skutečné potraviny“, čímž paní Slimáková nazývá právě základní suroviny vypěstované doma nebo lokálním farmářem. Nevím tedy, v jakém světě paní Margit žije, ale nepřipadá nám příliš reálné, aby si většina populace byla schopna tímto stylem obstarat obživu. Jako vzorový příklad totiž uváděla hlavně sebe – ale jaksi zapomněla podotknout, že ona se svým životním stylem i živí. Zarazilo nás i to, že paní Slimáková je zastánkyní kokosového tuku. Zatím jsme totiž neslyšely o českém farmáři, který by u nás kokosové palmy pěstoval. Nehledě na to, že jde o nejméně vhodný rostlinný tuk.
Dále jsme slyšely o tom, že nezáleží, jakým stylem se kdo stravuje, zda paleo, vegansky nebo makrobioticky, vždy je důležitá kvalita surovin. Paní Slimáková tak absolutně ignorovala obsah a případné deficity některých živin, které u určitých stravovacích stylů hrozí. Neodpustila si však kritiku klasické potravinové pyramidy, na které sice je co kritizovat, paní Slimáková však jako příklad uvedla neoficiální výživovou pyramidu, která se v ČR ani nepoužívá a kritizovala na ní počet porcí jednotlivých skupin potravin na den. Takovýto údaj v oficiální pyramidě není.

Toto je potravinová pyramida, která se v ČR používá. Jsou věci, které bychom jí vytkly, počet porcí v ní však uveden opravdu není.

Z přednášky bylo patrné, že paní Slimáková nedisponuje hlubšími znalostmi o potravinách a jejich výrobě, protože zpracované potraviny odsuzovala jako celek. Reálně to však není tak černobílé a i v obchodě si můžete koupit vhodné potraviny, které už byly nějakým způsobem opracovány – stačí vybírat ty kvalitní, ve kterých není ošizeno množství základní suroviny. Určitá forma konzervace pak zajišťuje především bezpečnost potravin.

A o tom také mluvila paní Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., která hovořila na obranu průmyslově zpracovaných potravin.

Zdůrazňovala hlavně důvody, proč se potraviny průmyslově zpracovávají, což je jejich údržnost a bezpečnost. Lidé totiž chtějí trvanlivé potraviny, základní suroviny tak dlouho bohužel nevydrží. Paní profesorka je zastánkyní kvalitních potravin, třeba u šunky doporučuje sledovat obsah masa, není však zastánkyní úplného vyřazení „éček“ ze stravy. U uzenin totiž hrozí nebezpečí tzv. „klobásového jedu“, tedy toxinu produkovaného Clostridium botulinum, botulotoxinu. Jde o jeden z nejnebezpečnějších jedů, které se mohou v potravinách vyskytovat a před jeho výskytem chrání právě často kritizovaný dusitan sodný. Pokud tedy chcete konzumovat uzeniny, konzumujte bezpečné uzeniny ošetřené dusitanem.
Ocenily jsme též trefnou zmínku o hnědém cukru, který obsahuje 97,5 % sacharózy a jen malé procento nějak hodnotných látek. Paní profesorka doporučila koupi bezpečnějšího bílého cukru a doplnění minerálních látek jinými zdroji. Což je i náš názor, neexistuje zdravější cukr, pro většinu populace je mnohem zdravější cukr prostě omezit. Na závěr paní profesorka ukázala příklady potravin, které ve složení obsahují vysoké procento základních surovin a potravin, které jsou nějak „ošizeny“ a jejich složení je pak zbytečně mnohonásobně delší. Tím opět zdůraznila, že důležité je především sledovat kvalitu zpracovaných potravin a neodsuzovat je jako celek.

3. Střevní mikrobiom

Po obědě následovala přednáška od MUDr. Radkina Honzáka, CSc., psychiatra, kterého asi není třeba více představovat. Kdo přednášky pana doktora zná, jistě ví, že jsou nejenom poučné, ale i velice zábavné. Dozvěděli jsme se zajímavé informace o tom, jak souvisí náš mikrobiom nejen s hubnutím a autoimunitními onemocněními, ale třeba také s depresí. Pobavila nás zmínka o transplantaci stolice jakožto léčbě deprese (pozor! nějaké výzkumy už prý mají pozitivní výsledky) a v mysli nám utkvěla rýmovačka ze závěrečného slidu ,, Na podzim když padá lisí, šaratice střeva čistí.“

4. Půsty

Přednášku o půstech začala MUDr. Dana Maňasková, lékařka Centra preventivní medicíny a mezinárodní školitelka pro výživový program metabolic balance. Snažila se poukázat na negativa půstu (zmínila například osobní zkušenost s PPP a následné přejídání) a zejména upoznorila na to, že při redukování hmotnosti díky půstu nahrazujeme svalovou tkáň tou tukovou.

Jako „protivník“ a fanoušek půstu vystoupil Mgr. Martin Jelínek, autor několika knih o výživě. Přednáška byla bohužel poněkud nepřehledná, pan Jelínek používal množství složitých slovních obratů a kliček a bohužel musíme konstatovat, že jsme si toho z jeho přednášky příliš neodnesly.

V rámci následující diskuze nám utkvěl jeden dotaz právě na pana Jelínka a na jeho zkušenosti s držením půstu. Pan Jelínek „se přiznal“, že při půstu shodil 10 kg svalů, ale že mu to vůbec nevadilo.

5. Ketogenní diety

A poslední téma bylo o ketogenních dietách.

Jako první mluvila Martina Dvořáková ze společnosti KetoDiet.cz. Již při jejím představování bylo úsměvné, že obor jejích studií bylo něco jako filosofie latinské Ameriky.
Svou prezentaci pojala hlavně jako prezentaci své firmy a její nabídky, takže o možných přínosech ketogenní diety jako celku jsme se nedozvěděli nic.
Dozvěděli jsme se však, že diety nabízené její firmou jsou složené ze tří částí, přičemž příjem energie je 4500, 5900 a 5700 kJ. O individuálním příjmu energie nepadlo slovo, takže otylý dělník nejspíše dostane to samé, co drobná postarší dáma. Hlavní přínos této diety má pak být rychlý úbytek hmotnosti, což má klienty motivovat k dalšímu pokračování. S tímto se má pojit i pocit „well-being“, který by klienti měli pociťovat, společně s absencí hladu.
Klienti mají mít přístup k online chatu s výživovými poradci, kteří by měli i zamezit tomu, aby si dietu neobjednal klient s BMI pod 25, případně s některou s kontraindikací, jako je třeba těhotenství nebo anorexie a bulimie. Jen už paní nezmínila, jak chce po internetu poznat anorektičku, když jde především o psychické onemocnění, pro které je typické zapírání diagnózy a její neakceptování. Takže pokud paní spoléhá na toto: „Dobrý den, chtěla bych si objednat keto dietu, jsem anorektička, doufám, že to nevadí.“, tak je opravdu hloupá.
Když nakonec moderátorka zasdílela svou zkušenost s touto keto dietou, po které se cítila hrozně a rozběhl se jí chronický zánět slinivky břišní, paní Dvořáková se hloupě uchichtla a sdělila, že to je jí líto.
Shodly jsme se, že paní Dvořáková byla na celé konferenci úplně nejhorším řečníkem a z pohledu odborníka se spíše ztrapnila s výčtem toho, jak by to vypadat nemělo. Doufáme, že to tak vnímali i ostatní návštěvníci konference, kteří se o výživu zajímají spíše ve vlastním zájmu.

Jako odpůrce keto diety vystoupila Mgr. Martina Daňková, nutriční terapeutka. Její přednáška byla opravdu skvělá, a i když jsme ze stejného oboru, dozvěděly jsme se i pár nových informací. Zajímavé bylo upozornění, že ketodiety běžně dostupné k zakoupení na trhu vlastně ketodiety nejsou, jelikož při množství 50-70 g sacharidů/den se pravděpodobně do ketózy nedostaneme. Předvedla nám příklad výpočtu množství sacharidů pro pacienta, pro kterého je ketodieta vhodná (je nutné, aby vždy byla sestavena na míru) – činilo pouhých 8 g sacharidů. Paní Daňková nás ale nezapomněla upozornit, že ketodieta se používá pouze u těžkých forem některých onemocnění a jedná se o přesně definovanou  léčebnou výživu s jasně daným poměrem živin, žádné komerční produkty. Své využití nalezne zejména u pacientů v dětském věku, kteří využívají ketolátky 4× lépe než dospělí.
Důraz byl v přednášce kladen na negativa ketogenní diety, resp. nízkosacharidových diet, které se ketogenní dietou nazývají – nedostatek některých živin, dlouhodobá nbeudržitelnost, jojo efekt, bolesti hlavy apod.
Přednáška byla jasná, výstižná a srozumitelná.

Děkujeme STOBU za konferenci a těšíme se zase za rok 🙂