Jak jíst zdravě a zůstat přitom normální

Snaha o zdravější životní styl bývá často společností odsuzována a házena do jednoho pytle s držením nejrůznějších nesmyslných diet. Najít správnou cestu ke zdravému životnímu stylu a nepůsobit na okolní, „normálně se stravující“ společnost jako exot, se tak někdy může zdát jako nadlidský úkol. A pak má člověk pocit, že s jakoukoliv snahou o zdravější stravu musí automaticky jíst jinak než ostatní, že ostatní si toho nutně všimnou a budou to komentovat. Tak to ale vůbec nemusí být.


1. Nemluvte o své „dietě“

Pokud se zrovna nevyskytujete ve společenství chronických dietářek, nejspíš to, jak jíte, nikoho nezajímá. Pokud na to nebudete sami upozorňovat. Je rozdíl, když jdete do restaurace a sáhodlouze vysvětlujete okolí, že jste „na dietě“ a že si musíte dát salát, ale nejste si jistí, jestli v něm náhodou není tučná zálivka. Pokud si chcete dát salát, tak si ho prostě dejte,  třeba si řekněte o zálivku na stranu, ale hlavně o tom nemluvte. Každý má právo mít chuť na salát. Což neznamená, že byste měli jíst jen saláty, že, ale třeba jste zrovna ten den měli vydatnější oběd a k salátu si dáte bagetku. 🙂

2. Kašlete na okolí

Pokud máte pocit, že lidi kolem vás příliš řeší, jak jíte, pravděpodobně to nejvíc ze všeho řešíte vy sami. Zkuste proto všechny případné komentáře ignorovat, nerozčilovat se nad nimi, a pokud někdo bude tvrdit, že si máte radši dát buřt, tak se třeba zasmějte, ale takový člověk nejspíš není zvědavý na přednášku o nasycených mastných kyselinách a nadměrném solení. S čímž se pojí bod první.

3. Neblázněte z kalorií

Spoustu lidí si představí to, že někdo řeší výživu, jako nesmyslné počítání kalorií, „maker“ a snahu o dodržení jakéhosi přesného plánu, který vzejde ze složité matematické rovnice, kam kromě výšky a váhy musíte započítat i průměr svého talíře v milimetrech, váhu stolice s přesností na tři desetinná místa a odmocninu z obvodu zeměkoule. Samozřejmě je fajn vědět něco o složení potravin a jejich nutriční hodnotě, mít představu o tom, že máslo obsahuje tuk a hodně másla obsahuje hodně tuku, takže byste ho nemuseli jíst na kila, ale přílišná kontrola nad nějakými počty, které stejně nikdy nemohou být přesné, vás akorát omezí ve společenském vyžití a zaplácne vám x hodin drahocenného času, který můžete využít třeba k tomu, abyste si šli zaběhat. Prostě dbejte hlavně na složení jídelníčku a pravidelný pohyb, ne na nějaká čísla.


4. Na sociální sítě sdílejte fotky jídla jen na vlastní riziko

Samozřejmě je snadné získat nálepku toho, kdo „pořád drží nějaké diety“, když budete denodenně zásobovat facebook fotkami pohankových salátů, müsli s jogurtem a avokádových toastů. Pokud nechcete, aby okolí řešilo vaše jídlo, tak ho nikam nesdílejte.

5. Jíst můžete i to, co ostatní

Ve většině případů máte na výběr, co si dáte k jídlu. Pokud jste na oslavě a bojíte se mís plných brambůrek a chipsů, není nic jednoduššího, než donést třeba cizrnový dip a nakrájenou zeleninu. Nikoho tím neurazíte a třeba naopak potěšíte i další příznivce zdravého stravování. Zároveň můžete stát u stolu s ostatními a ujídat. Nikdo vás neodsoudí za to, že se zrovna neládujete brambůrkami. To samé platí v restauracích. Jasně, že ten třísetgramový rib eye steak s kroketami vypadá lákavě, ale bude úplně v pořádku, když si z menu vyberete pstruha s bramborem. A třeba budete mít druhý den o to větší radost, že jste udělali něco pro své zdraví a nepodlehli „velkým očím“. A i když jde parta do fastfoodu, při troše snahy určitě v menu najdete alespoň wrap s grilovaným masem a nebudete za exota, který „nic nejí“.

6. Vždy máte možnost volby

Samozřejmě jsou situace, kdy je vám trapné odmítnout nabízené jídlo, i když víte, že si ho opravdu dát nechcete, protože byste rádi byli ve svém stravování důslední. Vždy můžete poprosit o malý kousek „jen na ochutnání“, a i když se na rodinné sešlosti peče k obědu kachna se zelím, je na vás, kolik toho sníte. Když si dáte menší množství masa bez kůže, nepřejíte se knedlíky a neutopíte vše v omastku, nebude to žádná tragédie, ale příjemný kompromis. Určitě to bude lepší, než si říct, že je to stejně jedno, přejíst se k prasknutí a další den si něco vyčítat.