Snědeno III.

Přemýšlela jsem, o čem napsat další článek a došlo mi, že se mi za poslední dobou nashromáždilo dost fotek jídla z různých míst. Můžete to brát i jako tipy na kavárny či restaurace, protože jsem se s vařením zrovna nepřetrhla 🙂 V tomto díle najdete jídlo převážně z Česka, ale už mám i spoustu fotek toho, co jsem snědla v Rakousku, takže příští díl už bude víc cestovatelský.

1. Arašídové máslo Nature’s Promise

Začnu tedy tím, co jsem si přivezla z USA. A to je nejlepší arašídové máslo, které jsem kdy viděla, cítila, ochutnala, slyšela a tak různě… Prostě nebe v hubě. A nejlepší je, když si ho namažete na dílek čokolády, ale chce to pořádnou vrstvu 🙂 Takže pokud se chystáte do USA, určitě si ho přivezte.

2. Svatební dort
Minulý víkend se vdávala sestřenka. A protože strejda je bývalý šéfkuchař a teď mají s tetou firmu na výrobu dortů, jídlo opravdu stálo za to a plácala jsem páté přes deváté, dokud jsem nepraskla. A bohužel jsem si většinu roastbeefu, lososa, grilované zeleniny, špízů, sýrů a podobně nestihla vyfotit („nestihla“, hlad je čert), dám sem fotku aspoň krásného svatebního dortu. 

3. Burgery z Mad baru

Mad bar je takový moderní, i když vcelku obyčejný bar a restaurace, ale tyhle burgery jsem si zapamatovala. Můžete si vybrat z několika druhů 3 mini burgery a cena je stejná jako za jeden velký, takže konec nekonečnému rozhodování. Doporučuji snad všechny kromě řepového, který je hrozně sladký.

4. Polední menu v Curry Palace

V curry palace jsem byla už jednou na vindaloo, u kterého jsem si pobrečela a poprvé v životě jsem měla vyloženě zlost na jídlo, protože mi ubližovalo. Tak bych ohodnotila kvalitu chilli papriček. Jídlo je normálně spíš dražší, ale o to víc mě potěšilo, že mají i polední meníčka kolem 120,-, tentokrát jsem si objednala tuším tandori kuře s rýží a nejlepší naan plackou. Omáčka byla celkem sladká, ale dobrá.

5. Tatarák ze pštrosa v Pivovarském klubu 
Kdo rád zkouší něco netradičního, by určitě neměl vynechat tatarák ze pštrosa v restauraci blízko Florence. Chutná celkem podobně jako hovězí, ale je o dost jemnější a podle mě i lepší.
6. Kafe a koláč v Bistru 8
Takovéhle kavárny mi ve Vídni chybí. Věřím, že tu jsou, jen jsem je zatím neobjevila. A protože jsou určitě aspoň dvakrát dražší, nechci je moc objevovat, než si najdu práci. Ale v Praze do takových kaváren strašně ráda chodím pracovat třeba na celé odpoledne, protože kafe, koláč a polévka s pečivem k večeři vyjde na cca 120,- a to se dá!
7. Asijský salát v kavárně Místo

O kavárně Místo jsem už nadšeně psala v příspěvku o Dejvických kavárnách. Narozdíl od Bistra 8 nenabízí takové studentské možnosti a člověk se musí trochu praštit přes kapsu. Dorty mají úžasné, o tom jsem básnila, ale tenhle asijský salát mě teda hooodně zklamal. Celé to bylo takové podivně sójovkové, slané, zároveň bez chuti a vůbec ne zajímavé. A za 120,-. Navíc ten den měla i obsluha slabší chvilku, takže jsem na menu čekala asi čtvrt hodiny, poprosila jsem o svůj oblíbený aeropress na ledu, což podle slečny nešlo, ale slíbila mi, že mi přijnese led zvlášť. A to se nestalo.

8. Aeropress na ledu

Když si Andy dávala ledový aeropress v Ema espresso baru, ochutnala jsem a zamilovala se. Tam byl do hrnku a bez ledu. Já si ho objednala v Kavárně, co hledá jméno, kde mi narozdíl od Místa vyhověli a tuhle lahůdku mi donesli. A je to něco naprosto vynikajícího, jen teda nečekejte chuť kvalitního espressa, ale spíš takový osvěžující nápoj. Čemuž napovídá i barva.

9. Snídaňové menu v Pražírně

Kavárna Pražírna na I. P. Pavlově nabízí snídaňové menu s 10% slevou, vybrat si můžete kávu a sendvič, koláč, criossant a myslím, že ještě něco. Já ochutnala sendvič se sušenými rajčaty a kozím sýrem a byl výborný, od věčných dortů příjemná změna… 🙂