Aperitivo moment, aneb 16 let spolu!

Je to tak, známe se spolu už 16 let, tedy od 1. třídy. A protože se nás často ptáte, jak jsme se seznámily, jak nás vlastně napadlo založit tyhle stránky a proč zrovna spolu, rozhodly jsme se vám to trochu přiblížit. A rovnou si u toho zasoutěžit! 😉


Jak už jsme zmínily, seznámily jsme se ve škole. Byla to malá základka, takže nevadilo, že jsme chodila každá do jiné třídy – školní výlety, školy v přírodě a další akce byly vždy pořádány pro celý ročník a o přestávkách si stejně všechny děti hrály na chodbě, takže jsme se znali téměř všichni napříč školou. Do stejné třídy jsme usedly až na jazykovku, a to na 3 roky, než Andy odešla na taneční konzervatoř.
Nějakou dobu jsme se neviděly, než jsme začaly obě chodit do stejného turistického oddílu. Nejlepší kamarádky se z nás staly, když nám bylo asi 12 let.
A protože bydlíme kousek od sebe a zároveň kousek od parku Ladronka, často jsme tam něco podnikaly. Mimochodem, obě si pamatujeme, jak v nynější luxusní restauraci bydleli squateři, jak je hasiči vystěhovávali a jak se park postupně měnil až v to, čím je dneska – perfektní, čistý, nejen bruslařský areál, kam se ve slunečné dny sjíždí celé okolí.

Na Ladronce jsme lezly po stromech, trhaly třešně, jezdily na bruslích, procházely se, řešily první kluky a pily první krabici lahev vína. Ideální místo pro piknik.

Když jsme pak viděly, že probíhá soutěž #aperitivomoment, rozhodly jsme se to zopakovat! Aperitivo moment je takový sraz přátel, při kterém se pojídá finger food a popíjí aperitiv. Aperitiv jsme spolu nikdy nepopíjely, a tak se od tohoto dne pojí s Ladronkou další poprvé. 😉 
Bylo z toho skvělé posezení plně výborného jídla, ke kterému se aperitiv skutečně hodil. A co bylo na menu dne?
Žlutý meloun s parmskou šunkou, stará dobrá klasika, která neomrzí. Dále hermelín s brusinkami, úžasná kombinace. Ostatně jako vše, na čem jsou brusinky. 🙂

Tři různé mini quiche – s brokolicí, špenátem a rukolou. Jedno z našich nejoblíbenějších jídel, protože se dá donekonečna obměňovat.

Ovocné špízy a trs hroznového vína, které skvěle doplňovaly slaná jídla. Ideální dezert ve slunečný den.

A na závěr ovesné placičky s řepovým krémem, cizrnou a baby špenátem. Vše bylo potřeba zdokumentovat. 🙂

Přes zálibu v jídle jsme se kdysi obě dostaly ke studiu nutriční terapie. Andy po zkušenostech s PPP, kdy hledala správnou cestu a Verča po návratu z ročního pobytu v USA, kdy byla zděšena, kam až může nesprávná výživa dojít. Ani jedna z nás by si nejspíš sama přihášku nepodala, Andy se bála přijímaček z fyziky, Verča zase nesnášela chemii a už ji v životě nechtěla vidět. (Proto si taky letos podala přihlášku na VŠCHT. :D) Vzájemná podpora však udělala své a tak obě jsme na škole, která nás baví, studujeme obor, kterým se chceme živit a píšeme stránky, ve kterých vidíme smysl. Co víc si přát! Snad jen vyhrát soutěž. 😛