Jídlo jako lék. A nebo ne?

Často se nás ptáte, odkud čerpáme informace a jaké zdroje s informacemi o výživě jsou spolehlivé a my odpovídáme pořád stejně – studie, metaanalýzy, odborné publikace, studium a vlastní zkušenosti. Chápu, že je to pro někoho odpověď dost abstraktní a reálně si pak nemusí umět představit, jak se tedy k zajímavým studiím o výživě vůbec dostat. Neví třeba jak je vyhledávat, pod jakými hesly, kde, jak zjistit, co se v oblasti výživě celkově nejvíc řeší a tak podobně. V tom případě poradím (pro ty, kteří nemají problém rozumět anglicky) sledovat třeba facebookové stránky Build Up Dietitians, kterou (tuším) spravují americké nutriční a sdílejí si tam aktuální poznatky, nejnovější studie, zajímavé články o výživě…a taky spoustu vtípků a memes. Právě projíždění této stránky mě dneska inspirovalo k tomuto článku. Kolegyně a kolegové z Build Up Dietitians se totiž hodně zabývají takovým tím rozšířeným fenoménem, že stravou můžeme předejít a nebo následně vyléčit jakékoli onemocnění. Konkrétně dnes mě zaujal titulek článku, který zněl: Why You Can’t Replace Medicine With Food.

JÍDLO NENÍ MEDICÍNA

Někoho možná překvapí, že tohle zaznívá z úst právě nutriční terapeutky. Ano, vybrala jsem si ke studiu a jako svou práci právě výživu a šíření informací o tom, jakým způsobem to, co jíme, ovlivňuje naše zdraví, je tedy můj denní chléb. Můj celozrnný chléb s lučinou a obložený zeleninou. Každý den v práci klientům vysvětluji, jakým způsobem složení našeho jídelníčku ovlivňuje nejen naši hmotnost, ale i zdraví našich orgánů, mikrobiom, hladinu krevního cukru, cholesterolu a dalších markerů, které mají zásadní vliv na naše zdraví, riziko rozvoje civilizačních onemocnění a celkovou kvalitu života. Ale je to všechno? Stačilo by nám dokonale kontrolovat vše, co vložíme do úst, abychom si zajistili perfektní zdravotní stav po celý život? Podle mě bychom se z toho spíš dřív zbláznili.

PSYCHIKA, VÝŽIVA, POHYB 

Na naše zdraví nemá vliv jen to, co zkonzumujeme, ale samozřejmě také spoustu dalších faktorů. Kouříte? Hýbete se pravidelně? Žijete ve městě či přírodě? Stresujete se? Zažili jste v živote něco traumatického? Kolik hodin spíte? Odpočíváte? Chodíte na kontroly k lékaři? A jakou máte vlastně vůbec genetiku? To všechno jsou faktory, které mají obrovský vliv na to, jak zdraví budeme. Jsou věci, které neovlivníme. Například s naší psychikou se pracovat dá, ale jistě víte, jak dobře může fungovat třeba jednoduchá rada „nestresuj se“ a „nehroť to tolik“ a „z čeho ty máš depresi? spoustu lidí je na tom hůř!“. Někdy to prostě nejde. Má smysl se potom vykašlat na zdravý jídelníček jen proto, že třeba psychicky nejsme úplně v pohodě? Samozřejmě ne. Důležitost výživy spočívá totiž mimo jiné právě v tom, že je to jedna z mála věcí, co skutečně ovlivnit můžeme. Ale vědomí toho, že výživa není a nemůže být všemocná je součástí zdravého přístupu k naší stravě.

Tím se dostávám k tomu, proč mi vadí (mimo jiné) různé extrémější výživové směry. Jejich propagátoři se často tváří, že pokud se zrovna tímto konkrétním způsobem budete stravovat (vyřadíte sacharidy, budete se stravovat keto/paleo dietou, vyřadíte všechny průmyslově zpracované potraviny atp), budete zdraví, šťastní, krásní, nikdy neonemocníte a zbytek života dožijete na růžovém obláčku, kolem kterého září duha a poskakují jednorožci. Někdy to dojde až do extrému, kdy vám je takový člověk schopný vnuknout pocit, že za každou nemoc si v podstatě můžete sami. Zní vám to jako něco, co vás hodí do psychické pohody?

Během studia jsem samozřejmě vnímala všechny ty další faktory, co naše zdraví ovlivní a ztratila takové ty nadšené iluze o tom, že když budu jíst jen pohanku a brokolici, zajistím si nesmrtelnost. Nicméně tohle moje zjištění ještě zásadně prohloubila práce v nemocnici, kde jsem byla dva roky na pozici klinické nutriční terapeutky. Ano, viděla jsem spoustu diabetiků, kardiaků a lidí s onkologickými onemocněními, jejichž životspráva byla šílená a já si v duchu říkala „kdybys to proboha řešil dřív!“, ale současně jsem viděla i spoustu mladých lidí, kteří se stravovali hezky, sportovali…a přesto přišla obrovská rána v podobě závažného onemocnění. Viděla jsem nemocné lidi různého věku, kteří si pořád dokola kladli otázku, kde k tomuhle do háje přišli? Proč zrovna oni? Pocit viny, který neměl žádné logické opodstatnění. Otázka může být třeba jen v genetice a nebo v něčem, co ani nejsme schopni přesně určit. Náhoda. Nemáme moc nad vším.

Klinická nutriční terapeutka se zabývá léčebnou výživou. To je takový pojem, který je v internetových diskuzích často skloňován a kritizován, protože mnoho lidí nechápe, proč lékaři a nutriční blábolí něco o léčebné výživě a přesto pak naservírují bílý rohlík s margarínem a džemem. Tomu rozumím a nechci se tu pouštět do dlouhých debat okolo nemocniční stravy, která jistě není bez chyb a je zde mnoho komplikací, se kterými se potýká – finance, personál a další. Nebudu se ani dlouze rozepisovat na téma, proč nemocniční strava sama o sobě needukuje pacienty o zdravějším životním stylu. Ráda bych ale opět zdůraznila aspekt psychiky. Nemoc a pobyt v nemocnici je sám o sobě natolik stresovou situací, že kolikrát i dobře vychutnaný rohlík s džemem je přínosnější léčbou, než když vás nějaká paní s kartičkou „nutriční terapeutka“ nutí do zdravějšího pokrmu, na který zrovna nemáte ani pomyšlení. I servírování vysněné krupicové kaše s cukrem může být mnohem přínosnější léčebnou výživou než zeleninový salát snězený napůl a s odporem. Jednou jsem se dostala do sporu s mladším lékařem (a tím absolutně nekritizuji práci lékařů), který se mě dost ostrým způsobem ptal, zda si myslím, že pacientku opravdu vyléčím tím, že jí nechám poslat pribiňáčka. Nevyléčím. Ale kromě toho, že jí doplním určité množství potřebných bílkovin… jí jednoduše taky o trochu zlepším den. Psychika, další součást léčby. Nepřeceňujme výživu za každé situace.

Máme tady spoustu zdravotních problémů, který můžeme stravou vyřešit, zlepšit a zamezit následnému vážnějšímu problému nebo progresi onemocnění. Máme tady onemocnění, u kterých je dieta tou jedinou léčbou. Je to například celiakie, fenylketonurie a další metabolická onemocnění. Nemám po ruce žádná čísla, ale troufnu si říct, že u všech dalších zdravotních potíží má velký efekt, pokud se pokusíme vylepšit naši stravu. Racionální strava. Kvalitní strava, která má preventivní funkci a dokáže i zdravotní komplikace zmírnit. Snažme se o ní, jen ji nepodřizujeme svůj život.

Tak, jako nás nespasí jeden zeleninový salát, nás nespasí ani to, když si dáme občas něco, co zase tak zdravé není. Párkrát, když jsme na svém instagramu zasdílely třeba burger nebo kus dortu, nás někdo osočil, že jako nutriční terapeutky nemáme co doporučovat takové potraviny. Nedoporučujeme, ale doporučejeme se z té zdravé stravy nezbláznit. Tak si to někdy člověk dá. Nejsme roboti a je to jenom jídlo.

Pozor na šokující informace, co se v oblasti výživy šíří. Pamatujte, že neexistují zakázané potraviny, ale pouze jejich nevhodné množství. Pamatujte na to, že i studie jsou různých kvalit a jejich výsledky mohou být vztažené na konkrétní skupiny lidí. Pamatujte na to, že i místo, kde žijeme a tím pádem naše genetika dokáže ovlivnit, jak nás konzumace určitých potravin ovlivní. A pamatujte také na to, že ani věda neví úplně všechno. Žijte, jezte a na změny jděte postupně a s klidem.

8 comments

  1. Ježiš tohle je to, co jsem si v posledních dnech potřebovala přečíst ♥

  2. Skvělý článek! <3

  3. Tak tohle jsem opravdu potřebovala slyšet. Děkuju ❤❤🙏

  4. Dobrý den holky, v prvé řadě chválím článek,který je naprosto výstižný 😊 a moc chválím projekt a jidelnicky, který jste tu celý měsíc zverejnovaly. Měla bych takovou otázku, možná již někde je,kdyžtak se omlouvám. Jak to je prosím s energií z nadbytku bílkovin. Chápu a vím,ze pokud je nadbytek sacharidů tak ty se a hlavně cukry meni na tuk,který se ukládá a to samé pokud je nadbytek rovnou tuku. Jak to funguje však s bilkovinami? Ty se na energii přeci také využívají, nebo ne? Pokud jsem například videla,ze někdo totiž přijímal adekvátní příjem – tedy celkova energie byla i OK například 7000kJ ,ale z toho 45% by napriklad tvořily bílkoviny,sacharidy třeba kolem 40% sacharidy a jen 15% tuky. Tak by byl nějaký možný následek a nebo by se ty bílkoviny na ostatni živiny prostě proměnily ? Děkuji za odpověď. Ilona

    1. No, na to celkem odpovídám celým tím článkem výš 🙂 Všechno ve videu blbost není, ale pán nevypadá, že má nějaké hlubší znalosti, trochu to motá všechno dohromady a navíc dovádí do extrému. Celkově mi to přijde jako fakt špatný video:) A.

  5. Co je to zelené s růžovým uprostřed na titulním obrázku? Nějaký druh ředkve? 🙂

Napsat komentář