Low carb pro všechny? Pohled nutriční terapeutky na nízkosacharidovou dietu

Low carb neboli dieta s nízkým obsahem sacharidů nabírá v poslední době na popularitě a i nám se již sešlo nespočet dotazů na toto téma. Rozhodla jsem se proto sepsat možná pozitiva i negativa tohoto výživového směru a pohled na to, co se v poslední době ohledně této diety děje na internetu.


Nejprve bych vysvětlila, co to vlastně nízkosacharidová dieta je. V oficiálních výživových doporučeních stojí, že by sacharidy měly tvořit zhruba 50-60 % denního příjmu energie. Low carb redukuje toto množství na minimum, avšak ani propagátoři této diety se často neshodnou, kolik sacharidů je vlastně „povoleno“. Důležité tedy je, že obsah bílkovin a především tuků v jídelníčku je navýšen a obsah sacharidů výrazně snížen. A mezi sacharidové potraviny se řadí veškeré přílohy – rýže, těstoviny, brambory, kuskus, pohanka, jáhly, ovesné vločky, mouka, pečivo a další obiloviny, dále cukr, ovoce, med, ale patří sem i mléčné výrobky (obsahují laktózu) nebo luštěniny. Často se tedy setkáte s jídly typu zeleninový salát s velkým kusem masa, zeleninová polévka s rybou, místo přílohy je v receptu zeleninové pyré, dále třeba zapečené avokádo s vejcem, místo mouky v receptech stojí namletý kokos nebo jiné ořechy a tak dále. Prostě sacharidové potraviny se vynechávají a nahrazují a nahrazují…

 

A jaké mají být benefity takové stravy?

Dočtete se různé názory. Některé slibují snížení rizika civilizačních onemocnění, jako je cukrovka, někdo dokonce slibuje její zlepšení či vyléčení, dále snížení pocitu hladu a chutí na sladké, snížené riziko zubního kazu, podpora léčby rakoviny, podpora léčby epilepsie.

Jak je to tedy s inzulinem?

Častým argumentem, proč striktně omezit sacharidy, je to, že zamezíte výkyvům v hladině krevního cukru a vyplaveného inzulinu. Pravda je ale někde mezi. Je důležité, aby hladina krevního cukru (glykemie), a to i u zdravého člověka (tedy ne-diabetika), byla co nejvíce vyrovnaná a nevykazovala přílišné výkyvy. Již vyšší hladina normální hodnoty glykemie po konzumaci jídla (postprandiální glykemie), tedy 6,7 – 7,6 mmol/l, způsobuje pokles funkce beta buněk slinivky břišní o 60 %. A právě narušení funkce beta buněk je jednou z vážných komplikací diabetu. Rychlý nárůst glykemie je způsobený konzumací sladkostí a rychle stravitelných sacharidů. To jsou vše potraviny s vysokým glykemickým indexem. Glykemický index lze naopak snížit přidáním bílkovin, tuků nebo vlákniny do jídla. Je tedy pravda, že nízkosacharidová strava je také nízkoglykemická.

Nízkoglykemická však může být i strava s obsahem komplexních sacharidů bohatá na vlákninu, a to dokonce bez všech negativ, která s sebou může nízkosacharidová strava přinášet. Naopak, jako oficiální doporučení ke snížení postprandiální glykemie se uvádí právě konzumace tzv. viskózní rozpustné vlákniny, která se vyskytuje třeba v psylliu, gumě guar nebo beta glukanech v ovsu a ječmenu. Ta má příznivý vliv na snížení glykemie po konzumaci potravy a glykovaného hemoglobinu, jehož zvýšená hladina je jedná z vážných komplikací cukrovky (a v některých případech může třeba za selhávání ledvin či amputace končetin). Takže co s tím? Vločky k snídani, ječnou mouku na pečení a kroupy do polévky a hned máte přirozené a lokální zdroje této vlákniny ve výživě. Když ještě omezíte slazení, konzumaci sladkých nápojů a sladkosti si dáte v rozumném množství jako součást pestré svačiny a ne jako velkou porci na zahnání hladu, bude to úplně super.

Ostatní druhy vlákniny obsažené třeba v ovoci, zelenině nebo celozrnných obilovinách mají také schopnost snížit glykemický index potravin, takže je určitě zařaďte v doporučeném množství, tedy 500 g ovoce a zeleniny na den a obilné výrobky z celozrnné mouky. U ovoce a zeleniny však dejte pozor na to, abyste vlákninu příliš nenarušili tím, že je budete konzumovat jako smoothie a fresh džusy. Pak se okamžitá dostupnost sacharidů a s ní i glykemický index výrazně zvýší.

Nízkosacharidová strava a diabetes 2. typu

A jak je to u lidí, kteří již cukrovkou trpí? Za nelepšící se zvýšenou hladinu cukru v krvi u nich může mnoho faktorů. Jednak je to konzumace sacharidových jídel, ale jednak i nadváha, nedostatek pohybu a velkou roli hraje stres. První fází úpravy jídelníčku je samozřejmě jeho celkové ozdravení, zařazení zeleniny a malých porcí ovoce, ale také omezení sacharidů. Jak významné toto omezení musí být, se určuje individuálně.
Bohužel jsou i tací pacienti, kteří vykazují vysoké hladiny krevního cukru i po redukci sacharidů a aplikacích inzulinu. Může to u nich být vyvoláno právě třeba stresem. Bylo zjištěno, že u nelepšících se pacientů se může nízkokalorická nízkosacharidová dieta pojit s určitými benefity a jejich stav se zlepší. Důležité je ale zdůraznit slovo nízkokalorická, protože jedním ze základních předpokladů pro zlepšení stavu diabetika je redukce nadváhy.
Nasadit takovou dietu diabetikovi chce však jeho dobrou motivaci a pravidelné kontroly u nutričního terapeuta a lékaře. Spoustu diabetiků mají diabetes proto, že se o své zdraví nestarají, nesportují, jedí to, co jim nejvíce chutná (=uzeniny, smažená jídla a tučné omáčky) a neradi na tom něco mění. Bohužel mívají mnohem větší motivaci užívat léky než dělat něco se svým životním stylem a my za nimi nemůžeme stát s holí, takže zbývá jejich rozhodnutí respektovat a pokusit se je motivovat alespoň k drobným změnám. A přestat jíst sacharidy bohužel drobná změna není.

Vymizení chutí na sladké

Častým argumentem hovořícím ve prospěch nízkosacharidové diety je to, že při ní úplně zmizí chutě na sladké, případně i únava. To však není benefit absence sacharidů, ale zas a znovu: nízkoglykemické stravy. Takže bude prostě stačit, když budete jíst víc vlákniny, používat celozrnné obiloviny, zařazovat luštěninová jídla a chutě vás také přejdou. Na někoho též platí to, že když si zakáže celou skupinu potravin (sacharidy), snáze se vzdá jejich drobné části (cukru). To je však už čistě jen o vůli a motivaci každého z nás a ne o tom, že by v těle probíhaly zázračné fyziologické procesy, které by z mozku vymazaly touhu po sladkém. Ta zmizí tehdy, když budete mít vyrovnanou hladinu glykemie. Takže platí, že čím víc sladkého jíte, tím víc sladkého jíst chcete. Neházejte všechny sacharidy do jednoho pytle.

Pár slov o přerušovaném hladovění

V souvislosti s glykemií a inzulinemií po jídle jsem se setkala ještě s názory, že by člověk měl konzumovat menší počet porcí za den nebo dokonce určitou část dne hladovět a zbytek jídla sníst ve vymezené době, aby se snížila odpověď inzulinu a celková hladina cukru v krvi. Pravdou však je, že kromě asi 2 hodin v noci je člověk celý den ve stavu „po jídle“, kdy jeho organismus tráví zkonzumovanou stravu a uvolňují se z ní živiny. Pokud však budete jíst jen třeba 2 porce jídla denně, zato pořádně vydatné, organismus bude mít k dispozici velké množství živin, tedy hladina cukru vystřelí o to výrazněji a trávení bude probíhat tak jako tak – protože čím víc jídla, tím déle se tráví. Když si místo toho dáte 5 porcí jídla denně, ale složené z potravin bohatých na vlákninu a s nízkým obsahem cukru, zamezíte výrazným výkyvům glykemie, tělo bude moci v době aktivity využívat postupně se uvolňující živiny, takže předejdete únavě a hladu a žádná negativa se konat nebudou.  Jiné to samozřejmě bude, pokud si dáte za den tři porce čokoládového dortu a dvě pečené kachny s knedlíkem. To však nikdo nedoporučuje. Navíc pokud vám vyhovuje jíst jen třikrát denně, je to také v pořádku. A jaké je zásadní pravidlo? Nepřejídat se.

Léčba rakoviny? Těžko.

Andy mi vyprávěla už několik smutných příběhů onkologických pacientů, kteří prohráli svůj boj s rakovinou u nich v nemocnici a zemřeli vyčerpaní a hubení, protože byli rozhodnutí, že své onemocnění vyhladoví. Tak zaprvé, rakovina je agresivní onemocnění, který si živiny vezme na úkor vašeho těla. Takže ať budete jíst nebo nejíst, nádor si bude brát energii buď z přijaté stravy nebo z vašich tělesných zásob. Pokud to bude z tělesných zásob, budete slábnout. A když budete slábnout, hůře vám bude fungovat imunitní systém a šance na vyléčení se bude snižovat. Proto je prvním bodem výživy v onkologii dostatečný příjem energie. Abyste měli sílu bojovat.
Pokud se rozhodnete při onkologickém onemocnění stravovat nízkosacharidovou dietou, mnohonásobně se zvýší riziko deficitu některých vitaminů, protože nároky organismu jsou v takovém stavu vyšší. Může se také stát, že nedosáhnete dostatečného kalorického příjmu, protože při onkologickém onemocnění je časté nechutenství a odpor k masu.
Takže nevymýšlejte blbosti, jezte hlavně tak, abyste měli dost sil a zapomeňte na to, že by bylo možné něco jako vyhladovění rakoviny nebo její vyléčení keto a jinou dietou.

Komu se nízkosacharidová dieta doporučuje?

Ketogenní dieta je součástí léčby onemocnění epilepsií u dětí, a to u vážných forem, které nereagují na žádnou jinou léčbu. Bylo u nich pozorováno významné snížení záchvatů při takovéto dietě. Využívá se u nich toho, že mozek při této dietě využívá jako výhradní zdroj energie ketolátky, které navíc děti zpracovávají lépe než dospělí. Toho se však dosáhne pouze přesně propočítanou dietou, ve které jsou omezeny i některé glukogenní aminokyseliny. Tedy stavební látky bílkovin, ze kterých lze určitou metabolickou cestou vybudovat glukózu.
A co z toho plyne? Jednak samozřejmě to, že pokud nejste děti se silnou epilepsií, nemá smysl se inspirovat jejich léčebnou dietou. A jednak to, že i při dobré vůli a víře v ketózu se vám jí nemusí s keto dietou inspirovanou internetem vůbec podařit dosáhnout, a to proto, že budete konzumovat glukogenní aminokyseliny.

A teď rizika vyplývající z omezení sacharidů ve stravě

Nedostatek vlákniny

Ano, nedostatek vlákniny. Většina lidí bude argumentovat tím, že konzumace ovoce a/nebo zeleniny je dostatečná, ale pravdou je, že většinu vlákniny člověk přijímá z celozrnných obilovin a luštěnin.

Ukažme si, kolik vlákniny obsahuje 500 g zeleniny, což je o 200 g víc, než je její doporučený denní příjem, ale počítejme s tím, že zeleninou člověk na nízkosacharidové stravě nahrazuje přílohy a konzumuje jí proto více. 100 g mrkve, 100 g okurky, 100 g papriky, 100 g ledového salátu a 100 g květáku obsahuje, tadá, 8 g vlákniny. A víte, kolik je doporučený denní příjem? Alespoň 25 g vlákniny. Stejné množství vlákniny, jako půl kila zeleniny, vám dodá 100 g žitného chleba a 60 g vloček. A to je mnohem jednodušší sníst, no ne?
Dobře, pořád zůstávají semínka. Ta mají vlákniny dostatek, ale je skutečně potřeba na ně myslet a pravidelně je zařazovat, jinak ta vláknina bude chybět, i kdyby se člověk postavil na hlavu.

Nadbytek tuku

Asi nemá smysl o tomto argumentu přesvědčovat zaryté příznivce nízkosacharidové stravy, protože okamžitě vytasí tvrzení, že toto je přežitek, tuk za nic nemůže a jediný cukr je bububu. Sem tam to podloží i nějakou studií, a studie je holt studie. Jenže…
Důležitější, než koukat se na jednorázové studie, je podívat se na metaanalýzy, což jsou komplexní rešerše, které dají dohromady veškeré studie na dané téma a vyvodí z nich určitý závěr. Účel metaanalýz je právě zpochybnění těch studií, které byly určitým způsobem zmanipulované, vyšly tak, jak si jejich autor přál a nebo došlo k testování na nereprezentativním vzorku subjektů. A žádná metaanalýza, která vy tvrdila, že by všichni měli jíst low carb, opravdu nevyšla. Při psaní mé diplomové práce jsem se skutečně setkala s jednotlivými studiemi, které propagovaly low carb dietu pro sportovce, ale vždy se našlo mnohem více dalších studií, které prokázaly opak.
Další věc je, že spoustu laiků bohužel vědecké studie nedokáže správně interpretovat a budou argumentovat takovou studií, kde lidem po konzumaci slaniny vylétla glykemie méně než po konzumaci kostek cukru. A to je opravdu směšné srovnání, protože každý snad ví, že cukr má vysoký glykemický index, a že samotným cukrem by se nikdo živit neměl. Jako další příklad toho, jak komplexně se musíme dívat na vědecké studie, se dá uvést fakt, že práce z 60. a 70. let neprokazují žádný benefit náhrady živočišných tuků rostlinnými. Musíme si však uvědomit, že tyto práce srovnávaly živočišný tuk s tehdy vyráběným margarínem, který byl bohatý na transmastné (nenasycené) kyseliny, které se později ukázaly jako ještě škodlivější pro lidské zdraví a margaríny proto se začaly vyrábět jinou, vhodnější technologií. Nedávná harvardská studie se 100 000 účastníky ukázala, že o 5 % vyšší příjem nasycených mastných kyselin vede ke zvýšení rizika ischemické choroby srdeční o 25 %.
Na základě aktuálních poznatků vědy není low carb dieta vhodnější pro běžného konzumenta vhodnější než racionální dieta a nadbytek tuku nemá příznivé účinky na lidské zdraví. Tečka.
A rizika nadbytku tuku? Vyberu například riziko zhoršených krevních testů, vyšší hladina cholesterolu v krvi, vyšší hladina triacylglycerolů v krvi, zvýšené riziko infarktu, mozkové mrtvice a srdečně-cévních onemocnění, riziko konzumace nadměrného množství energie (tuk obsahuje více energie než ostatní živiny), s tím spojené riziko diabetu a metabolického syndromu. A jsme doma.
Tuk vám sice nebude hýbat s hladinou cukru v krvi, ale bude se vám ukládat. A čím víc se vám bude ukládat, tím složitější bude pro krevní cukr, aby se dostal do buněk a tím spíše bude jeho hodnota v krvi zvýšená. Pokud ho samozřejmě naprosto nevyškrtnete z jídelníčku, a to na věky věků. Tím se však nezbavíte ostatních rizik.

Velká část příznivců low carb diety také omlouvá konzumaci živočišných tuků a s úsměvem pravidelně zařazují potraviny, jako je slanina, větší množství másla a podobně. Pokud jejich celkový energetický příjem nebude vyšší než výdej, mohou si tak klidně i udržet štíhlou postavu, dlouhodobé důsledky konzumace nasycených tuků a cholesterolu jsou však nekompromisní a na výsledcích krevních tuků se mohou projevit. Nemusí to vak být hned, takže pokud se takto stravuje mladý člověk, který sportuje a po roce si zajde na krevní testy, které jsou v pořádku, nemusí to znamenat vůbec nic. Nesmíme také zapomínat na vliv genetiky.

Nadbytek bílkovin

Nadbytek bílkovin není při nízkosacharidové stravě pravidlem, ale rozhodně je to častý jev. Doporučené množství bílkovin je 0,8-1 g/kg tělesné hmotnosti. Pro spoustu lidí je to množství příliš malé, čemuž rozumím a i v jídelníčkách svých klientů často nechávám vyšší hodnoty, protože to by se pak člověk ani nenajedl ve většině podniků. Svědčí to však o tom, že v naší společnosti je konzumace masa a živočišných výrobků rozšířenější, než je nutné a určitě by bylo fajn se občas inspirovat vegetariánskými recepty a párkrát do týdne zařadit jídlo složené z luštěnin a obilovin, které je i bohaté na vlákninu. To však není případ low carb diety, ta jde opačným směrem a obiloviny v ní nenajdete. Někteří jedinci si dovolí konzumaci luštěnin, protože mají nízký glykemický index. To je super, protože pak doplní vlákninu a alespoň část komplexních sacharidů. Pokud jsou však luštěniny zařazeny jako příloha k masu, těch bílkovin už je prostě hodně. Lidský organismus není schopný vstřebat více než 1,6-2 g/kg bílkovin, aniž by člověk bral steroidy. A to doufám nikdo z vás neplánuje. Zbytek bílkovin se buď využije jako zdroj energie nebo se z těla vyloučí. Veškeré bílkoviny se však musí detoxikovat v ledvinách, a čím více bílkovin přijímáte, tím více ledviny zaměstnáváte. Pokud máte ledviny v pořádku, tak se to možná ztratí, ale určitě jsou mezi námi i tací, kteří mají určité dispozice k ledvinovým onemocněním, aniž by o tom věděli, a právě těm může strava až příliš bohatá na bílkoviny ublížit.
Dalším negativem je možné zvýšení hladiny kyseliny močové a riziko onemocnění dnou.
A z nedávných výzkumů na složení střevního mikrobiomu vyplývá též to, že strava bohatá na bílkoviny podporuje růst hnilobných bakterií a bakterií, které mohou mít vliv na regulaci hladu a sytosti a dále také negativní dopad na nárůst tělesné hmotnosti. Pro zdravé osazení tlustého střeva je důležitá konzumace prebiotik, což je nestravitelná součást potravy a spadají sem některé druhy vlákniny obsažené v celozrnných obilovinách.

Nedostatek některých vitaminů

I když je zelenina, kterou lidé na low carb dietě často konzumují v dostatečném množství, významným zdrojem vitaminů, neobsahuje v tak významné míře všechny vitaminy. Problém určitě nebude s vitaminem C, který je v ovoci a zelenině, A, který je v játrech nebo sýru, D, který je v rybách a člověk ho získává ze slunečního záření nebo E, který je v rostlinných olejích. Nedostatek však může být u některých vitaminů skupiny B, které jsou uloženy hlavně v obalových částech zrna, jako třeba vitamin B1.

Nakonec bych ráda zmínila, že ze zkušenosti mé i mých kolegyň spíše plyne, že pacienti trpící nejrůznějšími metabolickými onemocněními, ať už diabetem 2. typu nebo kardiovaskulárním onemocněním, si rozhodně nelibují v nadbytečné konzumaci sacharidů, ale spíše tuků. Často se od nich dozvídám, že sladké je nijak zvlášť nezajímá, ale takovou klobásu, slaninu nebo smažený řízek si s chutí dají každý den, jejich nejoblíbenější zelenina je smažený květák a příloha bramborový salát. Vše pak samozřejmě konzumují v nadbytečné míře, což vede k nárůstu hmotnosti a zhoršení jejich zdravotního stavu. Konzumace jakýchkoliv potravin v nadměrné míře však není zdravá, ale pokud jíme tak, abychom pokryli celý nebo při hubnutí část svého energetického výdeje, není sebemenší důvod vyřazovat celé skupiny potravin. Mnohem větší smysl má drobná úprava v jídelníčku, jako je výměna bílého pečiva za celozrnné, konzumace ovoce nebo zeleniny ke každému jídlu, častější použití celozrnné mouky místo hladké bílé a tak dále.
I z dosavadních zkušeností s vlastní poradnou plyne, že klienti častěji přichází kvůli problémům s nadváhou spíše s jídelníčkem plným tuků než sacharidů a navýšení celozrnných výrobků a zeleniny na úkor tučného masa nebo sýrů jim pak krásně umožní zredukovat svou hmotnost.

Augustin L. S. A. et al.: Glycemic Index, Glycemic Load and Glycemic Response: An International Scientific Consensus Summit from the International Carbohydrate Quality Consortium (ICQC) (2015)

49 comments

  1. Super článek ;)!! stálo by za to udělat ještě jeden opačný,tedy o stravě LOW FAT a jeji nežadoucí učinky pro tělo,nebot to je taky fenomén – bez tuku ;)-

  2. Díky 🙂
    No, zatím se nás na to vyloženě nikdo neptal a naštěstí ani nepozoruju trend, že by z toho lidi dělali životní styl 😀 Spíš tak jí někdo, kdo se tuku bojí, aby nepřibral 🙂 No, možná časem taky něco napíšeme…
    V.

  3. Já to držela tři měsíce, zhubla deset kilo, zničila si zažívání a skoro spadla do bulimie. Díky, víc ne. Zlatý obiloviny. Skvělý článek a hlavně podložený kvalitními zdroji. 🙂

  4. Já to držela tři měsíce, zhubla >10 kilo a výrazně se mi zlepšila hormonální porucha (PCOS). Z toho důvodu low-carb fandím a chtěla bych se alespoň k omezení (většiny) sacharidů vrátit. Jiné stravování u mě zatím nikdy vliv nemělo…

  5. Skvělý článek! 🙂 chci se tedy zeptat: při kalorickém nadbytku je větší pravděpodobnost, že se do tuků uloží přijaté sacharidy nebo tuky ve stravě? co má větší tendeci se ukládat při nadbytku?

  6. Super článek! Konečně někdo zase vyvrátil takové ty teorie jako, že za všechno můžou sacharidy a nejlepší je jíst nasycené tuky a nenasycené rostlinné jsou zase špatně. Občas si totiž při čtení nejnovějších výživových trendů připadám jako marťan.. Stejně je nejlepší jíst od všeho trochu a hlídat si pár základních pravidel:)

  7. Ahoj Bianko, z MÉ zkušenosti rozhodně nadbytek TUKŮ je přímá cesta k uložení 😉 a při nadbytku sacharidů hraje roli to JAKÉ s z ČEHO jsou. Když jsem například jedla hodně sacharidů právě po LOW CARB dietě kdy jsem 2roky jedla sacharidy max. do 50g a z ničeho naráz začala jíst klidně 170g ale BEZ CUKRU,SLADIDEL,SLADKÉHO i bez hodně sladkeho ovoce,ale naopak těch 170g pocházelo z : obilovin,celozrnného pečiva,kaší a luštěnin tak jsem NEPŘIBRALA NIC! když jsem však měla nadbytek sacharidů při RAW FOOD tedy nadbytek pouze z OVOCE jak čerstvé tak sušené tak jsem přibrala jak prd a to jsem tuk neměla zas žádný..No a pak uplně NEJHORŠÍ a nejvíc na nabrani samozřejmě nadbytek hodně TUKU a CUKRU tak to jedeš nahned ;)) To je třeba MÁ ZKUŠENOST 😉

  8. Dekuju, dekuju, dekuju! Fakt krasne shrnuto a podtrzeno. 🙂
    Nicmene zaryte priznivce low carb a Slimakove to stejne neoresvedci. Nedavno mi vzdelana a chytra zena zaryte tvrdila, ze neexistuje spojitost mezi cholesterolem a onemocnenim kardiovaskularniho systemu. Naopak je pry cholesterol naplasti na cevy! A ona sama je udajne ze sacharidu unavena… Bohuzel se takto snazi stravovat i sve deti, protoze Slimakova je odbornice a revolucionarka a ta prece rika, ze biky rohlik muze dite benavratne poskodit. Kdezto smazeny rizek mu pomuze spravne vyrust. Podle me by melo ministerstvo zdravotnictvi nejakym zpusobem zasahnout do toho, kdo smi publikovat informace o strave a kdo nikoliv. Zejmena u deti. Ale osobne bych zrusila i vsechny vyzivove poradce apod.

  9. Andy, 170 g není totiž žádný nadbytek. Už jsem ti na to odpovídala několikrát na streamu, 170 g je pro mladou aktivní holku ve většině případů málo a nepřibere po tom, ani kdyby se na hlavu postavila.

    Bianko, přijaté tuky i sacharidy nad rámec příjmu, který pokryje výdej energie, se uloží. Jediné, co se do zásob neukládá, jsou bílkoviny, ale tam je taky nutné počítat s příjmem ostatních živin.
    V.

  10. Hlavně největší gól je, že Slimáková propaguje jak low carb, tak vegetariánskou dietu, což jsou dva naprosté opaky – proč asi? Protože díky vláknině má nízký glykemický index – což je přesně to, o co jde. Já vážně nechápu, jak je schopná jednou razantně propagovat vegetariánství a podruhé omlouvat slaninu, že když je bio a od farmáře, tak nevadí…
    No a příjem cholesterolu stravou nemá až tak velký vliv, jak se dřív myslelo, protože tělo pak sníží jeho syntézu, každopádně tím, že se přijme ze stravy, se musí transportovat v LDL a ten transport je problematický. Takže určitě nepřestává platit, že by to s ním člověk neměl přehánet 🙂

    A že tak někdo živí děti je smutné… Snad budou mít brzo vlastní hlavu a možnosti se stravovat podle sebe 🙂
    V.

  11. Díky moc 🙂
    Přesně tak, člověk se nemusí omezovat na nějaký výživový směr, který stejně za pár let nahradí nějaký jiný. Viz dřív dělená strava a teď po ní nikdo ani neštěkne…
    V.

  12. Díky moc 🙂 To je mi líto, že to mělo takové důsledky, ale tak člověk toho musí zkusit víc, aby zjistil, co mu vyhovuje 🙂
    V.

  13. Ahoj, super článek. Jen bych se chtěla zeptat, co v případě, když má člověk premnozenou Candida albicans, kde se tedy doporučuje víceméně lowcarb strava, protože se kvasinky živí cukry a sacharidy a jinak by prý nezmizela. V tomto případě by to tedy nutné bylo nebo si myslíte něco jiného? Děkuji moc předem za odpověď! 🙂

  14. Díky za super článek! konečně někdo ;). No ohledně Slimákové mám také svůj názor,přijde mi že jednou propaguje Makrobiotiku pak LOW CARB pak zas vegetariánství a pak Paleo =D dle mého v tom má trošku binec a upřímně to už se mi víc líbí a poslouchají dámy a Havlíček skrze Vím,co jím.
    Akorát mám teda dotaz podobný jako Bianka a reakci na komentář od AndyMulle a odpověd Verči.
    – Verčo,píšeš slečně,že 170g není nadbytek,ale tak z toho jsem teda tuplachová skrze teda jojo efekt?? Protože přeci JAKÝ KOLI nultý příjem nebo dieta kde nebyli vůbec sacharidy a pak je slečna navýšila i kdyby furt dle DDD na normalni příjem jak uvádíš tak ale pro její tělo to přeci z nuly na to je nějaký velký šok a jaktože se jí to tedy neuloži? Tak jak ty jojo efekty tedy fungují,když já sama jsem z blbosti minulosti držela dietu a když jsem po skončení začala jíst od všeho něco ale prostě samozřejmě né tedy komplexní jen ale byly v tom i cukrovinky,sladkosti a spojené i s tuky (prostě opravdu tip nejím NIC a pak začnu jíst co mi přijde pod ruku 😉 včetně ale i normalnich jidel) tak jsem přibrala snad během týdne pomalu polovinu co jsem shazovala. Takže v tomto směru nerozumim tomu,když AndyMulle nejedla rok a něco vůbec sacharidy a pak začala jist 170g /den že se nic nestalo? Záleží tedy i opravdu na konkrétní skladbě toho z čeho to jíme než jen o tom co to je za makroživinu? To znamená i pokud někdo bude jíst třeba 250g sacharidů a bude si hlidat ten kvalitni prijem – tzn. ono doporučení že cukry maji byt do 22% z celku a zbytek je z kvalitnich polysacharidů a v tucích,že třeba sní 60g tuků ale nasycené tuky tvoří onu 1/3 a nema v tom ztužené a trans tuky tak to může i na váze a vzhledu se odrazit jakož někdo kdo třeba sní to samé množství tedy třeba těch 250g sacharidů a 60g tuků,ale sacharidy budou převahovat cukrovinky a sladké a v tucích ztužené tuky,trans a nasycené? Děkuji ti moc za vysvětlení a myslím,že by na toto mohl padnout zas nějaký članek :). Moc díky. Vanes

  15. Ahoj holky. Zajímá mě nazor na seitan a robi . Oboji je vlastně klasická PŠENIČNÁ MOUKA = lepek a obsahují poměrně dost bílkovin.Proč se tedy ale jako taková pšeničná mouka zatracuje a tvrdí že je nevhodná a třeba pšeničné pečivo či mouka na pečení se nedoporučuje a všude se mluví o žitné či celozrnné ?? Když si člověk koupí seitan jako náhražku masa tak jí čistou pšeničnou mouku 😉 takže k čemu je pak že se snaží o zdravý jídelníček po zbytku s pečivem celozrnným? děkuji za osvětlení.

  16. Veru já to ale spíš myslela z hlediska toho,že ano ač je to třeba málo stále,ale oproti těmi 50g třeba či 0g najednou na 170g je přeci nějaký posun či skok také a třeba když jsem najela na RAW před rokem a a začala z 20g sacharidů jíst 200-300g ale jen v RAW – ovoci tak to jsem nabrala ihned z nich,kdežto na těch 170g bez cukrů ale nic ani tuk.

  17. Díky za komentář 🙂 Ona ty názory mění jak na běžícím páse, prosazuje sice dietu s nízkým glykemickým indexem, což je v zásadě fajn, ale přijde mi, že ji vůbec nezajímají další zdravotní důsledky.

    No, píšu to proto, že slečna nás sleduje už hodně dlouho a tak trochu znám její příběh, nepsala bych to paušálně. Pro někoho samozřejmě bude 170 g dost.

    Ale řeknu to jinak. Když má někdo PPP a nejí, nepřibere na zdravou hmotnost tím, že bude jíst sice víc, ale pořád málo. Tělo potřebuje nadbytek energie, a i když je organismus v poněkud úspornějším režimu, je prostě potřeba jíst víc.

    Jojo efekt je většinou důsledek opakovaného držení diet a přejídání, ne držení dlouhodobé diety a pak držení o něco mírnější diety 🙂 Tím si člověk akorát zničí zdraví, ale přibrat nemusí.

    V.

  18. Přemnožená kvasinka není jen důsledek stravy, ale i dalších faktorů. Ke kvasinkovým infekcím mají větší náchylnost lidé s vyšší hladinou cukru v krvi, což zdravému člověku uhlídá inzulin, ale určitě pomůže jíst potraviny s nízkým glykemickým indexem, takže přílohy celozrnné, jíst dost zeleniny, luštěniny atd.
    V.

  19. Ahoj, ten nadbytek bílkovin "negativní vliv na narůst hmotnosti"
    Jakože ty bakterie tam nějak brání nebo zapříčiňují tloustnutí ? TOmu uplně nerozumím 🙁

  20. To ne 🙂 Každá bakterie se něčím živí a určité druhy bakterií potřebují ke svému růstu a rozmnožování převahu rostlinné stravy, proto se jich více najde ve střevě člověka, který jí více rostlinné (celozrnné) potravy. A u těchto lidí pak může lépe fungovat regulace hladu a sytosti, protože ten druh bakterií právě ovlivňuje hladinu hormonů hladu a sytosti, takže budou spíše redukovat při dodržování racionální diety, aniž by si počítali příjem atd.
    Jsou to ale celkem novinky, výzkum mikrobiomu zdaleka není u konce a nikdo neví, jak velký ten vliv přesně je.
    V.

  21. Díkky za odpověd Verčo. Takže,ale kde je tedy ten rozdíl mezi PPP a dietou ? Respektive v mém případě se jednalo o to,že jsem asi půl roku držela dietu na nízkém přijmu kolem bazálu (tenkrát to byla mléčna dieta 😀 ) kdy jsem tedy asi půl roku držela to,že jsem pila jen mléko a kefíry.Nejedla jsem NIC jako pevnou stravu,ale jen jsem pila mléko,mléčné koktejly,kefíry (ale je pravda že hodně a neřešila jsem nějaký makra nebo cukry atd) takže když nyní třeba zadám jsem tak ze srandy co jsem z toho měla za den tak třeba ono já jsem měla uplně normální příjem bílkovin a uplně normalní příjem sacharidů včetně ale cukrů protože já jsem pila normálně i ty sladké kefíry ochucené 😀 nebo jsem si dělala koktejl sice z odtučněného mléka ale třeba banán apod.No výsledek za půl roku samozřejmě byl,že jsem zhubla a to hodně,tenkrát asi fakt 15.kg to jako ano ,ale právě pak jsem začala jíst všechno a pevnou stravu a JOJO-EFEKT a narust hmotnosti byl rychlostí blesku asi za půl měsíce jsem měla těch 15.kg zpět + něco k tomu. Takže v tom nějak právě nechápu,že slečna nejedla 2.roky nic a pak začala jíst a nenabrala,když Já ač jsem nejedla tak ale i ty živiny jsem měla,ale pak jsem měla ten jojáč :/. Jaký je teda v tomto ten rozdíl?? Když já jsem ho měla ale při tom jsem ty kalorie i tak jedla a přijimala kdežto když ona tedy když dva roky nejedla sacharidy vůbec a pak začla tak ne? Fakt toto nějak nechápu skrze ten joják a i ty čánky o tom,že když se NEJI tak se zpomaly metabomislus ze se pak bude proste vše ukladat. Děkuji ještě jednou.Vaness

  22. Dobrý den. Zajímalo by mě co si myslíte o těch právě dietách,nebo celkových jídelníčcích,které jsou založeny spíše na proteinech-tedy bílkovinách proti sacharidům a tukům? Kolikrát mě dost udivuje,kolik lidé ač to nejsou žádní vrcholoví kulturisti do sebe sekají bílkovin,vždyt to ani přeci nemůže být zdravé ? :o. Samozřejmě nepřehánět to s ničím je nejlepší,ale například když vidím takovou online kalkulačku od MJT kam jsem jen tak zadala své hodnoty na normální udržování váhy a schválně při žádné aktivitě a vyleze mi například příjem 1.430 kalorií/den (což to odpovídá i tomu co běžně jím) ale pak na mě vyskočí makroživiny že : 120g bílkovin, 137g sacharidů a 37g tuků – tak tedy to je poměr 33% z celku pro bílkoviny což ještě když přepočtu na gramy /kg tak je v mém případě přes 2,5g/kg váhy což je otřesné a zbytek pak je na : 38% pro sacharidy a 29% pro tuky. Tak to se mi tedy pro absolutně třeba nepohyblivě aktivního člověka zdá jako extra zápřah na tělo – ledviny a absolutní minimum sacharidů. Tuky OK. Ale tedy to už mi přijde rozhodně lepší jaký mám Já nastavený poměr při stejných kalorií tedy 1430 ale mám to podobně jako Vaše doporučení – tedy řídím se prostě škálou pro bílkoviny 10-15% což mám někde na 42-51g bílkovin, 55-65% sacharidy – 190-220g a tuky 25-30% – 39-47g . Myslím si,že to MÉ je rozhodně zdravější a jak říkám,nehlídám nic do mrtě,ale prostě tuto škálu se průměrně pohybuji a nemám problém a myslím si,že je to i zdravější. Co vy na to? Přijde vám to stejně jako Mě takto správné a ty vysokobílkovinné diety či stravy stejně nesmyslné ? Díky moc holky a hezký den.

  23. Mě zase uplně vytáči veškeré články,příspěvky,knihy o tom,že za velké břicho a špeky může pšenice a že prostě pšenice je zlo a po pšenici tloustneme :/!! :D. Prostě já nevím,ale naopak třeba Já co jsem si zkusila půl roku nejíst pečivo a jedla ty "zázračné" suchary a knackebroaty tak teda sláva sláva prd prd =D a když jsem začla opět jíst kvalitní celozrnné chleby,žitný chléb kde byla i pšenice,normální pšeničný celozrnný kuskus/bulgur aj tak jsem normálně i zhubla ;D. Samozřejmě,že se bude přibírat,když někdo láduje k snídani 3 rohlíky , k svačině 2 koblihy a večer si dá 2 housky nebo si nakoupí donuty,nebo kupované tukové jemné pečivo (záviny,vánočky apod) tak tam ale nejde tolik o tu pšenici jako o to,že je to spojené přeci s tuky a to velmi nevhodnými ;),ale prostě fakt mě to dostává když slyším,že je člověk tlustý po pšenici =D ale začne jíst hojně třeba kukuřici =D tak jako sacharid jako sacharid 😉 a myslím si,že vyloučit obiloviny – pšenici kdo nemá celiakii je blbost a rozhodně to není duvod k zhubnutí ;).

  24. Bohužel si někteří myslí, že čím víc bílkovin, tím víc svalů, ale to takhle nefunguje a .
    Jinak těch bílkovin je dost málo, i ten příjem se mi zdá nízký, ale záleží, kolik ti je a jaké máš BMI.
    V.

  25. Ahoj Verčo, je mi 15 a mám 157cm a 44kg,drobnější postava a jím takhle nějak v pruměru těch 1400-1500 kalorií denně v tomto nějakém měřítku,že ty bílkoviny udržuji na hmotnost proto jsem psala škálové rozmezí přibližně se pohybuji kolem těch 44-50g/den což si myslím,že je v pořádku ;).

  26. A z čeho byly ty suchary a knackebroty? Nebyly taky ze pšenice? Sacharid jako sacharid urcite není,to je jako tuk a tuk..

  27. Ahoj Veru, jelikož se stylem LC stravuji a neustále si hledám různé články a studie, tak i v tom Tvém vidím pár nepřesností. LC může být (jako každá strava, pří. "dieta") vyvážená/ nevyvážená, zdravá/nezdravá. Nemám navýšené bílkoviny, tuky jím ve většině ty zdravé (avokádo, olivy,ghí..) ale občas si dám i tu slaninu 🙂 Na LC se mi zlepšila nesnášenlivost laktózy a jelikož mi právě i lepek nikdy nedělal dobře, konečně mám správné zažívání. Vlákninu doplňuji občas semínky, občas psylliem…a jím tolik zeleniny, že se ze mě možná brzy stane králík 🙂 Pokud někdo LC vidí jako styl jídla, kde se může cpát bůčkem do aleluja, je to špatně ale pokud nad jídlem přemýšlí, tak jsem přesvědčená o tom, že to je to udržitelný a zdravý styl života.

  28. Ahoj Baru,
    rozumím tomu, že pokud ti něco vyhovuje, tak tomu důvěřuješ a člověk najde studie celkem na cokoliv, když dobře hledá 🙂 Pokud se ti navíc zlepšilo zažívání, tak rozumím, ale raději bych pátrala po příčině (což chápu, že může být náročné, protože člověk by pořád jen lítal po doktorech), ale z dlouhodobého hlediska je to určitě vhodnější než LC. Tu za pestrou a vyváženou dietu nepovažuji a nejsem sama, podobně se k ní staví nejrůznější světové dietologické asociace a i u těch dětí s elipelsií se používá hodně obezřetně.
    Každopádně držím palce, abys na této stravě neměla žádné komplikace.
    V.

  29. Ahoj Veru, zrovna tady mi přijde vše krásně podloženo – https://www.svet-zdravi.cz/clanky/nizkosacharidova-strava-modni-dieta-nebo-zdravejsi-zpusob-stravovani.
    Po doktorech jsem kvůli alergii na lepek a laktózu lítala od malička, chudák máma si se mnou na začátku 90.let fakt užila, když mi pekla chleby z (dnes už běžných, dřív nesehnatelných) surovin 🙂 Už jsem si chtěla koupit i ten drahý test všech nesnášenlivostí ale tohle mi teď vyhovuje a konečně nejsem pořád nafouklá, tak uvidíme, jak dlouho to tak bude. Díky 🙂 b.

  30. Článek na Světě zdraví je rozhodně lépe ozdrojovaný než tento text, kde je smícháno bez ladu a skladu několik hoíínek a hodinek, protože to je to samé, obojí se natahuje. Je to škoda, protože autorka evidentně znalosti má.

  31. Doporučení WHO: alespoň 400 g ovoce + zeleniny na den
    http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs394/en/
    Doporučení české společnosti pro výživu: alespoň 500 g ovoce a zeleniny na den, zeleniny dvakrát více než ovoce
    http://www.vyzivaspol.cz/zdrava-trinactka-strucna-vyzivova-doporuceni-pro-sirokou-verejnost/
    S tím, že v ČR se používají doporučení vycházející z DACH, který např. zde tvrdí, že minimum ovoce a zeleniny je 300 g
    https://www.dge.de/presse/pm/das-praeventive-potenzial-von-obst-und-gemuese/
    V.

  32. Holky,jak je tedy možné,že fakt jsou lidi kteří opravdu ale nemohou zhubnout bez omezení sacharidů a lepku ? Není toto také individualita a prostě každé tělo bude stavěno na něco jiného? (tuky X sacharidy) ? Někdo zase třeba nezhubne pokud bude jíst hodně tuků a naopak může jíst sacharidy vysoce.Není přeci lepší zaměřit a přiznat,že to tak může být než jen propagovat všeobecnou stravu a všechny živiny a to že mít 300g sacharidů a i více na den je nejlepší ?? Proč by tedy většina lidí měla lepší tráveni po vyřazení lepku a příloh atd?

  33. Prosim? Kde píšeme, že 300 g je pro tělo nejlepší a všichni by měli jíst 300 g sacharidů? 😀
    Vždyť omezit sacharidy na hubnutí je úplně normální a běžná praxe, akorát omezit třeba z 250 na 200 g na den, a ne ze 150 na 50 g.
    A většina lidí má lepší trávení po vyřazení lepku a příloh? Prosím o podložení studií 😉 Protože to bývá přesně naopak, a to kvůli zařazení většího množství vlákniny.
    V.

  34. Tak těch 250g už pro spoustu lidí i ve fitku znamená extra množství. Co všude čtu tak také všichni dávají třeba skladby jídel kolem 150g bílkovin i více a sacharidy právě maximalně do 120g a tuky pak kolem 70g.Prostě sacharidy skoro všude doporučují všichni trenéri apod že strop je tech 150g/den a proč tedy?? V čem je tedy lepší kdyz se jede na ketozu a nebo na tuky kdyz pak se lépe hubne?? tak proč by se tak nemělo stravovat delší dobu?

  35. No a že je to (subjektivní) strop pro spoustu lidí nebo nějaké extrémní množství znamená co? Nic.

    A když někdo jí 150 g sacharidů denně, tak si na žádnou ketózu nejede, jen má nejspíš blbou skladbu jídelníčku. Pokud se bavíme o aktivních mladých zdravých lidech.

    A s čím to prosím porovnáváme? Že se lépe hubne? Naopak, třeba k nám do poradny chodí spíš lidi, co mívají méně sacharidů (protože na internetu se dočetli, že sacharidy jsou bububu) a dost tuků (protože pak mají hlad a ujídají, co se dá) a nehubnou nebo i přibírají a kolikrát se ani nemusí tolik redukovat příjem a stačí upravit ten poměr a budou hubnout, i když se jim sacharidy přidají. A samozřejmě, že se nebavíme o 300 g, ale třeba ze 150 na 200. Pro začátek.

    V.

  36. Jenže asi taky 300g sacharidů nebudou pro někoho kdo nesportuje a nehybe se ne??

  37. Holky, v čem je lepší napřiklad si dát štávu ovocnou/zeleninovou 100% nebo smoothie/pyré ? vs. ještě klasické celistvé ovoce? liší se to nějak zásadně v jaké formě napřiklad ovoce nebo zeleninu přijmu ?

  38. Ahoj holky. Prosím Vás jak zásadně nebo má se nějak zásadně měnit jídelníček třeba i množství kalorií když je nějaký momentální menší aktivita,nebo se nějak nemusí hýbat se skladbou? Nechci být jako ty různé fitness rádoby holky kteří řeší že když nedejbože nemohou cvičit pár dní tk hned jít do deficitu a omezovat jídlo apod než dny když se třeba víc hýbou atd (to už je dle mého moc posedlost a prostě takto nechci) .Vím,že jsem vesměs aktivní furt a každý den,jen prostě třeba nějaký týden mám aktivit sportovních víc a některý je méně a tak mě jen zajímá v čem třeba jen mám ubrat nebo nemusím když chci jen udržovat a nehubnout.Sport a pohyb mám pro radost a jídlo zdravé také 🙂 mám návyky slušně zmáknuté,takže to neznamená že bych jako v den sportu si dovolila nějaké kraviny ale třeba řekněme že se sacharidy to mám tak,že v den sportu klidně dávám nad 300g tak zda když je aktivit méně mám prostě ubrat a nebo je to jedno :). Díky moc moc.

  39. Fascinuje mě to,že Vy máte založené jídelníčky na sacharidech a doporučujete mít sacharidy dost vysoké a že to tak má být a nepřipouštíte ani,že prostě někdo na těch sacharidech prostě třeba nezhubne a ta keto strava či LC mu mužeprostě pomoci. Docela dost si myslím,že odsuzujete nové věci a zastáváte staré,ale hlavně že se všude odborně propagujete,že jde věda neustále dopředu a toto ale je dost proti a nepřipustíte,že třeba i toto by dopředu jít mohlo. Prostě neni každy stavený na tolik sacharidů,lepku,pečiva nebo mléčných vyrobků a to byste si taky měly přiznat..to samé jako s oleji , proč nedoporučujete kokosový olej nebo tuk,když je to přírodní ale raději rafinované prumyslové oleje?? řepkový nebo dokonce máslo na mazani který je stokrát horší jak kokosový tuk ?? nechapu trochu Vaší myšlenku.

  40. Ok, beru, my dvě v jídelníčku máme sacharidů dostatek, celkem asi splňujeme oficiální doporučení, vy tomu říkáte "dost vysoké", dejme tomu. Ale kde proboha berete, že to tak radíme všem? Myslíte si, že jsme tak blbý, abychom si myslely, že to, co funguje nám, budeme jak přes kopírák radit všem, kdo přijdou do poradny a oni budou vesele hubnout? To snad ne!
    Do těch jídelníčku nevidíte, tak je prosím nesuďte. Low carb asi nikomu doporučovat nebudeme, ale nižší příjem sacharidů samozřejmě ano.
    A zbytek komentáře je už více méně jen mimo mísu a jsou to věci absolutně nepodložené vědeckými studiemi (které jdou samozřejmě pořád dopředu). Chce to jen vidět rozdíl mezi knihou napsanou šarlatánem a skutečnou vědeckou studií publikovanou v impaktovaném časopise :))
    V.

  41. Krásně napsaný článek.Mě také zblbla dieta low carb,kde jsem se dočetla,že mi to sníží cukrovku a další.Mám DM2 a k tomu postinfekčnì chronický únavový syndrom,spící MRSU a mnoho dalších.Po měsíci na této dietě žádné zlepšení,tak se vracím a budu se řídit vašimi radami

  42. Všechno je to individuální, i u DM2 se dá nízkosacharidová dieta využít, ale rozhodně to není pro každého a rozhodně to chce dohled lékaře a spolupráci s nutričním terapeutem 🙂
    Takže takhle o internetu poradím hlavně hodně zeleniny, luštěniny, ryby a neslazené nápoje a je to 🙂
    V.

Napsat komentář