Ne vždy to musí jít rychle – a přesto to funguje
Když se řekne „hubnutí“, mnoha lidem se vybaví rychlé proměny, extrémní diety nebo titulky slibující mínus 10 kilo za měsíc. Jenže tak vypadá spíš sen marketingového oddělení než realita lidí, kteří fungují v běžném režimu. V Ne hladu nám nejde o senzační proměny, ale o nastavení rozumných změn a hledání funkčního režimu, který bude dlouhodobě udržitelný.
V naší poradně se s takovými příběhy setkáváme často. A jeden z nich vám dnes chceme přiblížit – příběh naší klientky, který ukazuje, že i pozvolná cesta může vést k velkým změnám.
Naše klientka (říkejme jí třena paní Lada) byla celý život velmi aktivní – volejbal, badminton, kolo. Díky tomu se její hmotnost dlouhodobě držela kolem 63 kg a díky pravidelným sportovním aktivitám nemusela nad stravou příliš přemýšlet. Jenže před dvěma roky přišel úraz kolene a následovala série několika operací a téměř tři čtvrtě roku strávených převážně na lůžku. S pohybovým omezením se postupně připlížila i vyšší hmotnost.
„Když jsem na váze uviděla číslo 69, věděla jsem, že potřebuji pomoc. Sama jsem se v tom začala ztrácet. Chtěla bych se dostat zpět ke své dřívější tělesné hmotnosti, bez jojo efektu, bez extrémů. A hlavně – chci ulevit kolenu.“
Žádná omezující dieta, ale režim, který dává smysl
Klientka přišla s cílem naučit se jíst tak, aby jí režim vyhovoval dlouhodobě.
Bylo třeba zohlednit i určitá specifika a omezení, zejména chronický reflux, který se zhoršoval po konzumaci objemnějšího množství jídla nebo „těžších“ jídel (smažené, celkově mastnější pokrmy). Dále úplně neholdovala masu a obecně masovým jídlům. Nejvíce ji ale trápilo každodenní uzobávání a večerní chutě na sladké.
Největším nedostatkem původního jídelníčku byl nedostatek bílkovin s převahou tuků. Dalším bodem, na který se bylo potřeba zaměřit, byl poměrně chaotický jídelní režim. Pravidelně se objevovalo uzobávání „něčeho malého“ na zahnání „malého“ hladu a chutí, zejména v druhé polovině dne.
Na počátku spolupráce jsme společně nastavily jednoduchý a hlavně funkční režim postavený na jednoduchosti, rychlé přípravě a základních potravin. Individuální jídelníček reflektoval zejména:
První výsledky: Méně chutí, více energie
Výsledky se dostavily už na první kontrolní konzultaci. Za přibližně 6 týdnů šla dolů o 3,5 kg tuku. Ale nebylo to jen o čísle. Sama říká:
„Cítím se sytější a přitom lehčí. Chutě úplně zmizely a nemám vůbec potřebu uzobávat.“
Velkým objevem byly pro klientku zakysané mléčné výrobky (náš oblíbený kefír!), které jsou skvělým zdrojem bílkovin bez nutnosti jakékoliv přípravy. V návaznosti na lepší pitný režim a zařazení zakysaných mléčných výrobků, které jsou přirozeným zdrojem probitik, se zlepšila i frekvence vyprazdňování.
Zpátečka? Ne. Jen menší odbočka
Život není jak tabulka v Excelu, u které víte, co vás čeká.
Druhá kontrolní konzultace přinesla nečekané „odklonění“ z dobře rozjetých kolejí a to v podobě další neplánované operace kolene, která přišla trochu jako blesk z čistého nebe. Jelikož klientka neměla takový výdej, dělalo jí potíže ujíst nastavených 5 jídel za den, dočasně jsme tedy upravily režim na 4 jídla za den. Ovšem stále s důrazem na dostatek bílkovin, aby se podpořila rekonvalescence.
A co když se nic neděje? Mám panikařit?
„Připadá mi, že přibírám. Ale vím, že jím pořád stejně. Tak jsem se vrátila k vážení potravin.“
O měsíc později hmotnost sice lehounce stoupla, „na vině“ ale nebylo vyšší množství tuku, ale lehce vyšší množství svalů. Tuk zůstal beze změny. Objektivně jsme tedy ve fázi stabilizace, subjektivně to ale u klientky vyvolalo obavy, že se nic neděje. To, že redukce šla zprvu jako po másle, způsobilo, že tato „zastávka“ způsobila klientce menší frustraci.
V takových případech je dobré trochu zrevidovat jídelníček, pár dní si jídelníček opět zapisovat a vážit porce. Často si i sami přijdete na to, že jste možná malinko vybočili. Je to také ta správná chvíle zamyslet se, zda máte dostatek přirozeného pohybu, tj. chůze. Máte možnost vystoupit o zastávku dříve a zbytek dojít, místo výtahu jděte po schodech, dělejte si v práci přestávky na protažení apod. I relativně malé změny moou mít nečekaně velký dopad.
Pohybová aktivita byla u klientky sice stále v omezenějším režimu, ale paní Lada poctivě rehabilitovala. Každý den rotoped nebo posilovací cviky na koleno.
Pamatujte, že rehabilitační cvičení je také pohyb, se kterým můžeme počítat a leckdy u něho zapojíme svalové partie, o kterých ani nevíme, že je máme. Je dobré ho tedy nepodceňovat.
Znovu se objevily mírnější chutě na sladké (pravděpodobně důsledek stresu v práci a zařazení pohybu navíc), proto jsme zařadily zpět 5 jídel a mírně přidaly na bílkovinách. Nejde o krok zpět – naopak, tělo opět začalo budovat svalovou hmotu. Není tedy důvod k nervozitě.
Zpět na cestě
Na poslední konzultaci se potkáváme po 6 týdnech a na měření se ukazuje, že redukce se zase rozjela.
„Cítím se dobře. Začala jsem nově chodit na TRX a noha drží. Učím se příliš nefixovat na to moje vysněné číslo na váze. Moc mě těší, že se mi podařilo zredukovat ještě nějaký tuk a nabrat svaly. A hlavně – je mnohem klidnější, když na měření vidím, že se změny pozitivně projeví. A když někdy vyjedu je zajetého režimu? Už se z toho nehroutím a užiju si to, protože vím, že pro mě není problém naskočit zase zpět.“
Za půl roku spolupráce se hmotnost snížila o 5,6 kg, hmotnost i tuková hmota se dostala zpět do mezí normy. Navzdory „komplikacím“ v podobě neplánované operace kolene, chvilkovému výpadku z nově zajetého režimu, rekonvalescence a rehabilitace, se podařilo udržet svalovou hmotu.
Redukce hmotnosti byla možná pozvolnější a nejspíš to nezní jako atraktivní titulkový příběh, ale i za pozvolnější změnou stojí velký kus odvedené práce – ať už na změně jídelníčku, zařazením pohybové aktivity, odpočinku, ale i práce s psychikou.
A co z toho může plynout pro ostatní, kteří se také snaží o změny?
