S problémy se zažíváním se setká v průběhu života nejspíš každý. Někdy jde jen o střevní chřipku, jindy zase vděčíme za častější výlety na toaletu například stresu z práce. Tyto potíže za normálních okolností brzy odezní. Pokud tomu tak ale není a trápí vás dlouhodobě nebo příliš často, zpozorněte.
Jaká vyšetření mohou pomoci přijít věci na kloub?
Stejně jako potíže s trávením mohou mít mnoho podob, i jejich příčiny jsou rozličné. Původ může spočívat ve žlučníku, pankreatu (slinivce břišní), žaludku, játrech i tenkém a tlustém střevě. Proto bývá jejich diagnostika někdy zdlouhavá a náročná. Základem by vždy měla být ultrasonografie břicha. Mezi další běžně prováděná zobrazovací vyšetření patří gastroskopie nebo kolonoskopie doplněná o rozbor krve či stolice. Pokud se na žádném vyšetření neprokáže příčina, může v některých případech pomoci péče nutričního terapeuta a úprava jídelníčku.
Když za to může žlučník
Jedním z nejčastějších onemocnění týkajících se trávicího traktu je zánět žlučníku a žlučové kameny. Mnoho lidí tento problém objeví až při akutní žlučníkové kolice, která se projevuje úpornými bolestmi. Nemusí to tak však být vždy. I pouhé dlouhodobé nadýmání může být spojené se žlučníkem. Řešením může být jeho vyoperování a úprava diety. Zejména smažená, tučná, pálivá či hodně kořeněná jídla totiž umí žlučník značně potrápit. Vhodné je i omezení alkoholu a kouření.
Možná vás trápí mléko
Mezi další velmi běžné příčiny nadýmání, průjmů či bolestí břicha patří laktózová intolerance. Jedná se o poruchu trávení mléčného cukru (laktózy) kvůli nedostatečné produkci enzymu (laktázy), který má na starosti tento cukr rozkládat na menší jednotky. Pokud není rozštěpen, nevstřebává se tak, jak by měl, a zůstává ve střevě. Laktózu jsou schopné štěpit bakterie našeho střevního mikrobiomu, které při této činnosti produkují plyn, jež způsobí pocit nafouklého břicha, bolest a nadýmání. Laktóza má mimojiné schopnost na sebe vázat vodu, která se ve zvýšeném množství vylučuje do střeva, a vzniká tím průjem.
Laktózová intolerance se běžně objevuje až v průběhu života, protože funkce enzymu laktázy často klesá s věkem. Může být však i vrozená. Je v určité míře také dědičná, proto zpozorněte, pokud se tento problém týká například vašich rodičů a vy pociťujete potíže po konzumaci jídla také. Laktóza se vyskytuje nejvíce v mléku a mléčných výrobcích, poté v dezertech, pečivu, různých dresincích a v malém množství i v léčivech. Její tolerance je individuální, proto je důležité ji otestovat a omezovat laktózu pouze v nezbytném množství. Mléko a mléčné výrobky jsou totiž významným zdrojem vápníku, vitaminu D a bílkovin v naší stravě a není vhodné je zcela vyřadit, pokud to není třeba. Ani úplná náhrada rostlinnými výrobky není nejlepším řešením, právě kvůli horší vstřebatelnosti vápníku a nižšímu obsahu těchto důležitých živin, proto raději sáhněte po bezlaktózových mléčných výrobcích.
A co ten lepek?
Lepek může pro některé jedince skutečně být příčinou zažívacích obtíží. A to zejména v případě celiakie, neboli nesnášenlivosti lepku. Jedná se o autoimunitní onemocnění, které může mít v neléčené formě mnoho příznaků. Patří mezi ně i břišní dyskomfort, nadýmání a průjmy. U dětí může dojít také ke zpomalení růstu nebo neprospívání, u starších k rychlému nechtěnému úbytku hmotnosti. Ten je způsoben zánětem a poškozením buněk střeva při přítomnosti lepku ve stravě u jedince s celiakií. Kvůli němu pak dochází k nedostatečnému vstřebávání živin.
Hlavním pilířem léčby celiakie je bezlepková dieta. Lepek najdeme přirozeně v obilovinách – v pšenici (i špaldě), žitu, ječmenu a dalších. V potravinách se však vyskytuje častokrát i tam, kde bychom ho nečekali. Je tedy důležité pečlivě číst složení potravin a informace na obalu. Je třeba dbát také na prevenci sekundární kontaminace, což znamená “zanesení” lepku při přípravě stravy i do bezlepkového jídla. Může se tak stát například při používání stejných kuchyňských nástrojů.
Celiakie je dědičně podmíněná a vyskytuje se často ruku v ruce s jinými autoimunitními onemocněními, například s cukrovkou 1. typu nebo zánětem štítné žlázy. Při této nemoci je jednoznačně doporučována spolupráce s nutričním terapeutem, nejen pro pečlivé vysvětlení bezlepkové diety, ale i pro kontrolu dostatečnosti této stravy tak, aby žádná z důležitých živin nechyběla.
Když postihne střevo zánět
Takzvané idiopatické střevní záněty postihují střevní buňky a narušují stejně jako při celiakii schopnost dostatečného vstřebávání látek. Patří mezi ně Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Příčina jejich vzniku není zatím zcela objasněna, půjde nejspíše o souhru několika faktorů. Diagnóza bývá stanovena po kolonoskopii, kde jsou zánětlivé změny střeva viditelné. Léčba se pak zaměřuje především na potlačení tohoto zánětu a často je její součástí i nutriční terapie potřebná pro zajištění dostatečné výživy.
Záhadný syndrom dráždivého tračníku
Syndromem dráždivého tračníku popisujeme stav, kdy na žádném z vyšetření není znatelná příčina zažívacích obtíží. Je velmi úzce propojen se stresem, který ho může vyvolávat. Způsobuje buď zácpu, průjem nebo jejich střídání. Někdy může pomoci jistá úprava diety minimalizovat výskyt těchto problémů, jedná se ale o pouhou součást z celého balíčku pomocných opatření. Spadá sem i psychologická léčba, psychoterapie, prevence stresu – mindfulness, meditace, ale také dechová cvičení.
Pálí vás žáha?
Dechová cvičení pomohou také při jícnovém refluxu, jehož nejčastějším příznakem je pálení “žáhy” nebo opakovaný kašel po jídle. I zde hraje velkou roli stres, kouření, konzumace alkoholu a nesprávná strava. Úprava těchto opatření může vést k vymizení příznaků nebo alespoň jejich zmírnění. Seznam tolerovaných potravin je však silně individuální, a proto stejně jako u laktózové intolerance je třeba hledat konkrétní spouštěče, aby v jídelníčku nevznikly zbytečně velká omezení.
Jak předejít vzniku zažívacích obtíží?
Někdy je možné pouze úpravou jídelníčku dosáhnout lepšího zažívání. Pro jeho optimální funkci je totiž zcela podstatná podpora střevního mikrobiomu, a to pomocí probiotik a prebiotik. Tu můžete zajistit pravidelnou konzumací fermentovaných mléčných výrobků, kvašené zeleniny a dostatku vlákniny s případnými probiotiky ve formě doplňků stravy.
Rada na závěr
Pokud vás delší dobu trápí zažívací obtíže, zajděte nejlépe k lékaři, abyste společně našli jejich příčinu, kterých může být doopravdy spousta. S úpravou jídelníčku vám poté pomůže nutriční terapeut.
Článek vznikl ve spolupráci s firmou Symprove, což jsou tekutá živá probiotika, která rády doporučujeme i my v poradně díky jejich vysoké účinnosti. V živé formě totiž lépe přežijí cestu trávicím traktem a dostanou se tak do místa svého účinku. A někdy stojí za to vyzkoušet i více druhů probiotik, pokud Vám jedny z nich nesednou, protože se navzájem liší svou formou i počtem a druhem kmenů. Mrkněte proto na WEB a vyzkoušejte sami.
