Nízkosacharidová dieta – jaká je evidence?

Článek o „low carb“ patří k těm nejčtenějším, a tak jsem se rozhodla ho ještě trochu rozšířit. I proto, že jsem si teď dávala dohromady informace o nízkosacharidové a ketogenní dietě na přednášku na NutriGeeks a procházela jsem nespočet studií, které všechny najdete vypsané dole pod článkem. Odkaz na starší článek najdete ZDE a jdeme na to.

Zjistila jsem, že si dost lidí plete nízkosacharidovou dietu s ketogenní dietou. Takže si na začátek vysvětlíme pojmy.

Ketogenní dieta je léčebná dieta, při které nastává stav nutriční ketózy a mění se metabolismus v mozku. Za normálních okolností při dostatku sacharidů využívá mozek jako zdroj energie glukózu, a to v množství 110-145 g na den. Glukózu je možné získat jak z přijatých sacharidů, tak ze zásob svalového či jaterního glykogenu, ale i z tzv. glukogenních aminokyselin z bílkovin. Pokud chceme navodit nutriční ketózu, musíme tedy téměř přestat konzumovat sacharidy (u ketogenní diety tvoří pouze 2-3 % denního příjmu), musíme vyčerpat zásoby svalového glykogenu a, pozor, musíme omezit i příjem bílkovin na nezbytné minimum. U ketogenní diety se dodržuje konzumace do 1 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti. Příjem bílkovin + sacharidů tvoří 10 % denního příjmu. Zbytek je tuk. 90 % příjmu energie tedy tvoří tuk. Vyloučeno je i ovoce a mnoho druhů zeleniny. Ketogenní dieta NENÍ žádná krabičková dieta ani směs pro míchání hubnoucích koktejlů a nemůžete si ji objednat na internetu. A ketogenní dieta není ani velký flák masa se zeleninovou přílohou. Ketogenní dieta je z 90 % tuk.

Nízkosacharidová dieta je dieta s omezením sacharidů a může sem sice z definice spadat i ketogenní dieta, ale určitě se sobě tyto dva pojmy nerovnají. Nízkosacharidová dieta nemá jasně určené poměry živin a z definice při ní nenastává nutriční ketóza, i když se tak samozřejmě může stát. Doporučený příjem sacharidů u nízkosacharidové diety se pohybuje zhruba do 45 % denního příjmu energie, takže sem může spadat i celkem běžný zdravý jídelníček, kdy si člověk dá menší porci přílohy k obědu i k večeři. Nízkosacharidová dieta nemá vliv na onemocnění, u kterých se využívá změny metabolismu v mozku a stavu nutriční ketózy, takže nemá, narozdíl od ketogenní diety, žádné potenciální využití u psychiatrických či neurologických onemocnění. Využít ji lze jako součást léčby a managementu inzulinorezistence nebo diabetu 1. i 2. typu.


Využití ketogenní diety

Stav nutriční ketózy nastává při dlouhodobém prostém hladovění, kdy se tělo snaží šetřit všechny cenné živiny (bílkoviny) a jako zdroj energie využívá hlavně tuky. Pokud tělu dodáme dostatek (ne však nadbytek) bílkovin, zajistíme dostatečnou regeneraci svalů a přijatý tuk bude využíván jako zdroj energie. Pokud pokryjeme výdej, bude využíván hlavně přijatý tuk, pokud snížíme příjem energie, bude využíván i tuk zásobní. To však není nic nového, zásobní tuk je využíván jako zdroj energie i při energetickém deficitu i na stravě se zastoupením sacharidů.

Léčba epilepsie a ketogenní dieta

Ketogenní dieta se už od 20. let 20. století využívá při léčbě dětské epilepsie, která nereaguje na běžnou léčbu. Děti jsou schopny využívat keto látky jako zdroj energie pro mozek až čtyřikrát lépe než dospělí. A takto přísná dieta je občas jediné, co jim pomůže. I tak se však pojí s četnými riziky, její úspěšnost se pohybuje kolem 50 % a doporučuje se držet maximálně dva roky, aby u dětí nedošlo k poruchám růstu. A to i přes nezbytnou suplementaci vitaminů, minerálních látek a stopových prvků.

Co se týče rizik ketogenní diety, je jich celá řada. Již ze začátku se mohou až u 80 % dětí objevit trávící potíže, zvracení, zácpa, průjem, letargie, únava, hlad, ale i odmítání jídla, hypoglykemie a dehydratace.

K pozdním důsledkům diety patří nízké hodnoty carnitinu, poruchy růstu, až u 60 % dětí se objeví nežádoucí hubnutí, u 6 % ledvinové kameny, a to není důsledkem nadbytku bílkovin, protože příjem bílkovin je u ketogenní diety omezen, je to v důsledku okyselení moči. Hrozí i žlučníkové kameny, hyperurikemie, až u 45 % dívek hrozí poruchy menstruačního cyklu až ztráta menstuace, která, v důsledku chybějící ochrany pohlavních hormonů, spolu s nedostatkem vápníku ještě podporuje riziko vzniku osteomalacie, osteoporózy a s tím souvisejících zlomenin. Velmi častá je hypercholesterolemie, zejména růst „špatného“ LDL a pokles „hodného“ HDL cholesterolu, a to až tak, že se děti na ketogenní dietě dostávají nad 95. percentil pro daný věk.

U pokusu na 141 dětech jich bylo na začátku diety 28 % v riziku srdečně-cévních onemocnění, po 6 měsících diety hrozila srdečně cévní onemocnění 75 % dětí. Hrozí aterosklerotické pláty, jinak typické spíše pro obézní a neaktivní pacienty, zvyšuje se riziko selhání jater, pankreatitidy, může se rozvinout anemie, kardiomyomatie i gastroezofageální reflux.

Alzheimerova choroba

Další oblastí, která se zkoumá, je využití ketogenní diety u léčby Alzheimerovy choroby. U tohoto onemocnění je totiž přítomen hypometabolismus v mozku, který není schopen tak efektivně využívat glukózu, ale efektivita využívání keto látek neklesá a v nutriční ketóze se tak lepší kognitivní funkce pacienta. Je však nutné si uvědomit, že Alzheimerovou chorobou trpí většinou senioři a často to nebývá jediné onemocnění.

Při jakémkoliv zánětu, ať už jde o angínu nebo něco chronického, se mění efektivita využívání živin. Nastává tzv. stresové hladovění, kdy tělo nedokáže šetřit vlastní bílkoviny a využívá je primárně jako zdroj energie, protože z nich získá více ATP. V těžkém stavu pak člověk může ztrácet až 500 g svaloviny denně. Metabolismus tuku je pro tělo méně efektivní, vzniká při něm méně ATP, a proto ho, nemocí vystresované tělo, nedokáže v tomto stavu efektivně zpracovávat jako zdroj energie. A nejsou to jen zásobní tuky, které lidský organismus nezvládá efektivně trávit, jsou to i tuky přijaté stravou, proto v rámci léčebné výživy v přítomnosti těžšího zánětu snižujeme množství tuku ve stravě a navyšujeme množství bílkovin. A teď si vemte, co by v takovém případě udělala s člověkem ketogenní dieta.

Ketogenní dietu dále není možné indikovat u podvyživených pacientů (a takových je mezi seniory víc než dost) a od středně těžké formy Alzheimerovy nemoci již není možné se spolehnout na spolupráci pacienta. Co z toho plyne? Ketogenní dietu by u léčby Alzheimerovy choroby bylo možné využít, ale pouze v úplném počátku a u člověka, který netrpí žádným jiným onemocněním. A rozhodně by mělo vše probíhat pod vedením lékaře a nutričního terapeuta, protože je opět nutné suplementovat mnoho živin a přesně hlídat příjem bílkovin i sacharidů.

A co ketogenní dieta u psychiatrických onemocnění?

V roce 2017 bylo provedeno review zahrnující 15 dostupných studií. Z těchto 15 studií byla polovina provedena na hlodavcích. Další 4 proběhly bez měření ketolátek v moči a v krvi, takže nemohlo být s jistotou mluveno o ketóze. Každopádně, prokázal se určitý vliv na krysách trpících schizofrenií, bipolární poruchou a depresemi. Na krysách. Když testujete dietu na krysách, organizujete celý jejich život, všechny krysy mají stejnou dietu a žádná krysa se necítí vyloučená ze společnosti proto, že by měla jinou dietu než ostatní krysy, žádná krysa se nestresuje tím, že ji ketogenní dieta finančně zruinuje a krysy se schizofrenií nejspíše nebude trápit jejich zhruba o pětinu nižší vůle oproti zdravým krysám, která by mohla vést k nedůslednému dodržování diety. Další věc je, že krysy nejsou lidi. U autismu byly popsány též pouze studie na hlodavcích či jednotlivé kazuistiky, kdy jedna vyšla tak a druhá onak. Takže jaký je závěr? Neexistuje dostatek relevantních podkladů pro užití ketogenní diety při léčbě psychiatrických onemocnění, nejsou známa možná rizika a přesné indikace a kontraindikace ketogenní diety u psychiatrických onemocnění a ani se neví, zda by pozitiva, která by případně ketogenní dieta mohla přinést, převážila její rizika a negativa. Tato negativa se pravděpodobně nebudou o moc lišit od negativ popsaných u pacientů, kteří ketogenní dietu využívají při léčbě epilepsie.

Vyléčí ketogenní dieta rakovinu?

A pak tu máme výzkum vlivu ketogenní diety na léčbu rakoviny. Bylo by skvělé, kdyby ketogenní dieta léčila rakovinu a věřte mi, že pokud by to tak skutečně bylo, lékaři by ji s radostí předepisovali všem nemocným. To jen k těm argumentům, že se tyto „jednoduché metody léčby“ nevyužívají proto, že by byli lékaři placeni farmaceutickými firmami. Představme si to takhle. Léčba rakoviny je drahá. Drahá léčba stojí zdravotnictví peníze. Zdravotnictví musí nakupovat léky, žádná farmaceutická firma nedává léky zdarma a už vůbec neplatí za jejich využívání. Farmaceutická firma chce léky prodat a zdravotnictví je musí koupit. Když zdravotnictví vydá hodně peněz na drahou léčbu, je méně peněz ve zdravotnictví. Když je méně peněz ve zdravotnictví, mají lékaři a celý zdravotnický personál nižší platy. Chápete to? Dokážete si vůbec představit, kolik peněz by se ušetřilo a o kolik by se mohly zvednout platy zdravotníků, kdyby se rakovina, jedno z nejrozšířenějších onemocnění, dala léčit blbou dietou?

Prokázal se vliv ketogenní diety NA HUBNUTÍ u pacientů trpících rakovinou vaječníků, která souvisí s obezitou. Redukce hmotnosti pomohla snížit rychlost růstu nádoru. Tedy, pacientkám s rakovinou vaječníků pomůže, když zhubnou, a zrovna v jedné studii pacientky hubly pomocí ketogenní diety. Pokud by hubly pomocí diety podle Mačingové nebo by jedly tukožroutskou polévku, zhubly by pravděpodobně taky a zastavila by se rychlost růstu nádoru úplně stejně. Tedy, obezita a v tomto případě i inzulinorezistence je problém, ne to, že by člověk jedl vyvážené množství sacharidů z kvalitních zdrojů. To byl jeden typ rakoviny. Typů rakoviny je asi tak milion a neexistuje jeden způsob, který by je všechny mohl vyléčit. Jednou se ukáže, že nádor roste, když má člověk vyšší glykemie, podruhé roste nádor, když jí člověk větší množství tuků. Ketogenní dieta není prevence rakoviny a není to výzkumy podložený způsob její léčby. Nehledě na to, že onkologičtí pacienti mají často už zvýšené zánětlivé markery a probíhá u nich stresové hladovění, tedy tělo nedokáže efektivně využívat tuk jako zdroj energie a bohužel pálí vlastní svaly. Důležitý je především dostatečný příjem bílkovin. A jak už víme, ketogenní dieta bílkoviny omezuje.

Boom u diabetu 1. typu

A co diabetes 1. typu? I tam se zkoumá využití ketogenní diety. Výzkumů je velice omezené množství, ale už je patrné, že na ketogenní dietě může mít diabetik přímo ukázkové glykemie i glykovaný hemoglobin, který poukazuje na dlouhodobou kompenzaci cukrovky. Když se na to podíváme logicky, tak jasně, ještě, aby glykemie kolísala, když člověk nejí sacharidy. Každopádně u diabetiků na ketogenní dietě byl zjištěn vyšší LDL cholesterol a hrozí i větší riziko hypoglykemií. Diabetici, kteří konzumovali pouze nízkosacharidovou dietu s množstvím sacharidů kolem 100 g na den, vykazovali lepší hodnoty cholesterolu, menší riziko hypoglykemií a to vše za stále příznivých hodnot glykemie i glykovaného hemoglobinu. Každopádně i diabetik 1. typu, který jí sacharidů 200 nebo 300 g denně může mít hezké glykemie, když se naučí se svým onemocněním správně pracovat a zařadí kvalitní celozrnné obiloviny a luštěniny. Vše je totiž co? Individuální.

Využití nízkosacharidové diety

Pomalu jsme přešli k nízkosacharidové stravě, která, jak už bylo zmíněno, nemusí být tak přísná. Nízkosacharidová dieta s množstvím až do 45 % sacharidů se s úspěchem využívá především u diabetiků 2. typu a u osob trpících inzulinorezistencí. V takovém případě jde skutečně o vhodnou volbu diety, která společně s pohybovou aktivitou, ale i střídmým zařazením tuku a navýšením bílkovin vede k redukci hmotnosti, čímž se zlepšuje kompenzace diabetu. Redukce hmotnosti a sport je totiž to, co diabetik 2. typu potřebuje nejvíce.

A co samotné hubnutí? Ukázalo se, že u osob, které trpí inzulinirezistencí, je lepší omezit sacharidy. U osob, které inzulinorezistencí netrpí, je lepší omezit tuky. V průměru lidé zhubnou stejné množství tuku na nízkosacharidové i na nízkotukové dietě. A vše je co? Individuální.

A nesmíme opomenou ještě jeden důležitý faktor, a tím je psychická pohoda a schopnost dietu dlouhodobě držet. Pokud se totiž mladá slečna, která chce zhubnout 5 nebo 10 estetických kilo, inspiruje internetovým trendem nízkosacharidového stravování a ze svého nepravidelného jídelníčku plného fastfoodu a sladkostí ze dne na den vyřadí nejen všechno sladké, ale omezí i přílohy, nejspíše se bude cítit strašně, bude unavená, nervózní, bude mít chudě a hlad. A tak se přece nikdo nechceme cítit. Vždyť stačí tak málo, stačí světlé pečivo vyměnit za celozrnné, stačí místo ujídání sladkostí normálně svačit a zahnat hlad, stačí jít místo fastfoodu do zdravého bistra nebo si prostě jen v restauraci vybrat lépe, stačí zařadit víc luštěnin, vařit z čerstvých surovin a místo zakazování si všeho možného se zamyslet, jestli náhodou ty večerní nájezdy na lednici nejsou tím, že přes den nestíháme jíst a místo oběda si dáme tatranku.

Nikomu kromě vybraných pacientů, kteří kvůli svému zdravotnímu stavu nemohou jíst většinu potravin a kromě aktivních sportovců při nebo po tréninku nesvědčí jíst přidaný cukr. Ani nikdo z odborníků nedoporučuje jíst přidaný cukr, sladit nebo jíst sladkosti. Odborné společnosti se shodují na jednom:

Nejlepší prevencí civilizačních onemocnění je konzumace ovoce, zeleniny, cereálií bohatých na vlákninu, luštěnin, přiměřená konzumace zdravých tuků a ryb společně s pohybovou aktivitou.

Tak doufám, že jsem vám to zase o trochu víc objasnila a tady máte něco k počtení:

  • Park H. R. et al: A high-fat diet impairs neurogenesis: Involvement of lipid peroxidation and brain-derived neurotrophic factor (2010)
  • Cohen C. W. et al: A ketogenic diet reduces central obesity and serum insulin in women with ovarian or endometrial cancer (2010)
  • Ho V. W. et al: A low carbohydrate, high protein diet slows tumor growth and prevents cancer initiation (2011)
  • Zhang Y et al: Altered gut microbiome composition in children with refraktory epilepsy after ketogenic diet (2018)
  • Kwiterovich P. O. et al: Effect of a high-fat ketogenic diet on plasma levels of lipids, lipoproteins and apolipoproteins in children (2015)
  • Azevedo de Lima P. et al: Effect of classic ketogenic diet treatment on lipoprotein subfractions in children and adolescents with refraktory epilepsy (2016)
  • Del Rio D. et al: Effect of high-fat diets on mooc and learning performance in adolescent mice (2016)
  • Bierbaum M. et al: Wirksamkeit von Diäten bet Typ-2-Diabetes (2015)
  • Rezaei S. et al: Efficacy of low glycemic index treatment in epileptic patients: a systematic revise (2018)
  • Khalid S et al: Evidence for a tumor promoting effect of high-fat diet independent of insulin resistence in HER2/Neu mammary carcinogenesis (2009)
  • Taylor M. K. et al: Feasibility and efficacy data from a ketogenic diet intervention in Alzheimer’s disease (2018)
  • Henderson S. T: Ketone bodies as a therapeutic for Alzheimer’s disease (2008)
  • Vinuesa A. et al: Juvenile exposure to a high fat diet promotes behavioral and limbic alterations in the absence of obesity (2016)
  • Wlodarczyk A et al: Ketogenic diet for schizophrenia: Nutritional approach to antipsychotic treatment (2018)
  • Burke L.: Low carb high fat (LCHF) diets for athletes – Third time lucky? (2017)
  • Desrosiers T. A.: Low carbohydrate diets may increase risk of neural tube defects (2018)
  • Astrup A., Hjorth M. F.: Low-fat or low carb for weight loss? It depends on your glucose metabolism (2017)
  • Giugliano D. et al: More sugar? No, thank you! The elusive nature of low carbohydrate diets (2018)
  • Brouns F.: Overweight and diabetes prevention: is a low-carbohydrate-high-fat diet recommendable? (2018)
  • Xia S. et al: Prevention of dietary-fat-fueled ketogenesis attenuates BRAF V600E tumor growth (2017)
  • Ni Y. et al: Prospective study of the efficacy of a ketogenic diet in 20 patients with Dravet syndrome (2018)
  • Walker J. M. et al: Reversal of high fat diet-induced obesity improves glucose tolerance, inflammatory response, β-amyloid accumulation and cognitive decline in the APP/PSEN1 mouse model of Alzheimer’s disease (2017)
  • Bostock E. C. S. et al: The curent status of the ketogenic diet in psychiatry (2017)
  • Leow Z. Z. X. et al: The glycaemic benefits of a very-low-carbohydrate ketogenic diet in adults with Type 1 diabetes mellitus may be opposed by increased hypoglycaemia risk and dyslipidaemia (2018)
  • Freeman J. et al: The ketogenic diet: From molecular mechanism to clinical effects (2005)
  • Barry D. et al: The ketogenic diet in disease and developement (2018)
  • Žamowska I. Et al: Therapeutic use of carbohydrate-restricted diets in an autistic child; a case report of clinical and 18FDG PET findings (2018)
  • Klement R. J.: Wilhelm Brünings’ forgotten contribution to the metabolic treatment of cancer utilizing hypoglycemia and a very low carbohydrate (ketogenic) diet (2018)

Napsat komentář