Dieta s omezením FODMAP – pomocník při trávících potížích nebo jen další výmysl?

FODMAP (Fermentable Oligo-saccharides, Di-saccharides, Mono-saccharides and Polyols) je pojem, který zahrnuje vybrané druhy sacharidů, které pravděpodobně mohou za určité trávící potíže. Dieta s vyřazením tzv. „high-FODMAP“ potravin se využívá v léčbě těch potíží, u kterých se nedaří zjistit příčinu a nereagují na běžné dietní úpravy. Tyto trávící potíže se nazývají syndrom dráždivého tračníku a celosvětově se vyskytují u 10-20 % populace, v Evropě se uvádí 12 %. Patří sem například nadýmání, pocit plnosti nebo poruchy vyprazdňování.

Léčba syndromu dráždivého tračníku je zatím převážně symptomatická, protože příčinu je obtížné zjistit – uvádí se například, že 40-80 % pacientů se syndromem dráždivého tračníku trpí psychickými potížemi, což nasvědčuje komplexnosti této problematiky a možnosti psychosomatických příčin. V mírnění obtíží se využívá blahodárného vlivu probiotických bakterií nebo nejrůznějších druhů převážně rozpustné vlákniny a v poslední době se zkoumá i vliv tzv. nízko-fermentovatelných oligo-, di- a monosacharidů a polyolů. FODMAP mají společné to, že mohou být tráveny pouze omezeně, jsou osmoticky aktivní („tahají“ do střeva vyšší množství vody) a jsou rapidně fermentovány střevními bakteriemi za produkce plynů. Což by mohlo i částečně vysvětlovat, proč jsou lépe tolerovány fermentované bakterie – FODMAP jsou fermentovány ještě před konzumací a v trávícím traktu nemusí způsobovat potíže.


Upřímně, nelze říct, co funguje lépe a co hůře, protože výsledky jsou různé a jednomu může pomoci zařadit fermentované výrobky a jinému omezit fermentovatelné sacharidy. Protože se však počet pacientů, kteří si zkrátka a dobře neví rady a trávící potíže jim komplikují život, stále zvyšuje, pojďme si ukázat jednu z diet, jejíž pozitivní vliv se momentálně zkoumá snad nejintenzivněji.

„Dieta s omezením FODMAP“

Doporučuje se na 2-8 týdnů (informace v různých zdrojích se liší) omezit potraviny s vysokým obsahem FODMAP. Jejich anglický seznam najdete ZDE. Patří tam třeba chřest, řepa, brokolice, zelí, česnek, pórek, cibule, hrášek, pšenice, žito, luštěniny, jablka, vodní meloun nebo pistácie. Příjem FODMAP se tak sníží z cca 15-30 g za den na 5-18 g za den.

Tabulka se po rozkliknutí zvětší

Pokud se potíže zlepší, následuje období postupného zařazování potravin ze seznamu jednu po druhé a pozorování, zda se potíže vrátí. Pravděpodobně se podaří zařadit alespoň část potravin zpět do jídelníčku tak, abyste se člověk nemusel příliš omezovat. Osobně doporučuji si nechat na každou novou potravinu týden času, aby se potíže stihly projevit. Je lepší začít většími skupinami potravin, aby je člověk mohl případně co nejdříve vrátit do jídelníčku. Takže mléčné výrobky, pšenice a tak dále. Takto se zjistí, které potraviny potíže zhoršují a na základě těchto poznatků lze sestavit individuální dietní doporučení s omezením FODMAP.

Dieta s omezením FODMAP se ukázala jako účinná u pacientů, kterým by byla diagnostikována tzv. non-celiakální glutenová senzitivita. To znamená, že se jim po konzumaci lepkových obilovin (pšenice, žito, ječmen, částečně oves) objevují trávící potíže, ale nebyla u nich prokázaná celiakie (nesnášenlivost lepku) ani alergie na lepek. Postupem času se však přichází na to, že těmto pacientům nemusí vadit lepek jako takový (bílkovina), ale fruktany (sacharidy), které se nacházejí v pšenici. A právě tyto fruktany patří mezi FODMAP. Na druhou stranu, některé studie poukazují na to, že pacienti s non-celiakální glutenovou senzitivitou lépe zmírní své potíže klasickou bezlepkovou dietou. Může to způsobovat například povolené malé množství klasických těstovin či chleba v dietě s omezením FODMAP nebo tím, že při dodržování diety s omezením FODMAP hrozí nedostatek vlákniny. To vše je zatím oblast výzkumu, na které je potřeba pracovat.

Tady je vidět, že obiloviny, které mohou konzumovat pacienti s celiakií (CD), a které jsou tedy součástí bezlepkové diety, jsou  zároveň obiloviny s nízkým obsahem FODMAP
 
 

Co se týče úspěšnosti diety s omezením FODMAP u pacientů se syndromem dráždivého tračníku, různé zdroje udávají různá čísla, většinou se však pohybují mezi 50-90 %. Při omezení potravin s vysokým obsahem FODMAP se dokonce může pozitivně upravit střevní mikrobiom a zlepšit střevní imunita.

Další skupinou pacientů, u kterých se s výhodou využívá dieta s omezením FODMAP jsou pacienti se zánětlivými střevními onemocněními, tedy s Crohnovou chorobou a Ulcerózní colitidou. Kromě zácpy může dieta s omezením FODMAP mírnit většinu trávících potíží, které se pojí s těmito onemocněními, avšak stále je třeba tuto problematiku zkoumat a evidovat nové poznatky. Nikdy by si však pacient neměl sám nasadit dietu s omezením FODMAP, protože je možné, že by si nevhodným vyřazením celých skupin potravin zavinil nebo prohloubil podvýživu.

Je také nutno zmínit, že nelze brát dietu s omezením FODMAP jako finální řešení zmiňovaných obtíží. Stejně jako v minulosti se celiakie léčila banánovou dietou, než se zjistilo, že stačí vyřadit určité druhy obilovin, je možné, že se doporučení ještě zúží a nebude třeba vyřazovat celé skupiny potravin, byť po 6-8 týdnech následuje snaha o jejich navracení do jídelníčku. Zkoumá se také využití určitých kmenů mikroorganismů, které FODMAP fermentují a mohou tak snížit jejich množství v potravinách, což by ulehčilo pacientům se zmíněnými střevními potížemi výběr potravin.

Zároveň existuje mnoho lidí, kteří při určitých střevních potížích zkouší vyřazovat celé skupiny potravin a je možné, že se jim uleví na dietě bez pšenice, bez veškerých obilovin nebo dokonce s úplným vyřazením sacharidových potravin. Cílem je však co nejmenší omezení v jídelníčku, což je přesně důvod, proč jsem vám chtěla napsat o existenci diety s omezeném FODMAP. Určitě je lepší, když člověk bude své trávící potíže řešit dietou, která je evidence-based než náhodnými internetovými doporučeními. I tak však doporučuji konzultaci s nutričním terapeutem či lékařem, který se dané problematice věnuje.

Já osobně jsem dietu již párkrát doporučila klientkám, které si stěžovaly na nelepšící se trávící potíže s tím, že jim žádné vyšetření na potravinové intolerance či alergie zatím nedalo jasný výsledek. Prozatím to nebylo tak často, abych mohla dělat závěry, ale v několika případech dieta opravdu pomohla a klientce se výrazně zlepšily trávící potíže, z čehož jsem měla ohromnou radost!

Každopádně náročnost diety s omezením FODMAP je značná, protože jde o zdánlivě „náhodný“ seznam potravin, které je potřeba při prvotní fázi omezit. Náročné je jíst v restauracích, koupit si svačinu venku za pochodu a jíst jídlo připravené od dalšího člena rodiny. S tím je nutné počítat a vyhradit si na přípravu jídla dostatek času.

A znovu opakuji, konzultujte dietu s odborníkem.


Odkazy:
https://www.ibsfree.net/
https://www.ibsdiets.org
http://www.daniellecapalino.com/
http://blog.katescarlata.com/
https://www.monashfodmap.com/i-have-ibs/get-the-app/

Studie a metaanalýzy:
Emanuele Zannini, Elke K. Arendt: Low FODMAPs and gluten-free foods for irritable bowel syndrome treatment: Lights and shadows (2018)

Walburga Dietrerich, Detlef Schuppan, Monic Schink, Raphaela Schwappacher, Stefan Wirtz, Abbas Agaimy, Markus F. Neurath, Yurdagül Zopf: Influence of low FODMAP and gluten-free diets on diesease activity and intestinal microbiota in patients with non-celiac gluten sensitivity (2018)

Shannon M. Cearley, Supriya Immaneni, Padmini Shankar: Irritable Bowel Syndrome: The offect of FODMAPs and mediation on pain management (2017)

Yong-le Zhan, Yong-an Zhan, Shi-xue Dai: Is a low FODMAP diet beneficial for patients with inflammatory bowel disease? A meta-analysis and systematic review (2018)

Shanti Eswaran, Jeremy P. Farida, Jessica Green, Jesse D. Miller, William D. Chey: Nutrition in the management of gastrointestinal diseases and disorders: the evidence for the low FODMAP diet (2017)